Vláda chce ztížit život simulantům předstírajícím marodění a pobírajícím nemocenskou. Ministři schválili první návrh nového zákona o nemocenské, podle kterého budou první dva týdny nemoci platit firmy. Zároveň by se měly více snažit falešné marody hlídat.
Stát chce více dohlížet rovněž na lékaře, kterým bude moci uložit pokutu až 50 tisíc korun, když dá neschopenku někomu, kdo nemocný není. Změny zřejmě začnou platit podle úředníků až od roku 2006.
Firmám se návrhy nelíbí, a to přesto, že jim stát odpustí část nemocenského pojištění. Zatímco dnes platí podniky do státní kasy 3,3 procenta z hrubé mzdy zaměstnance, do budoucna by se jim zhruba o polovinu měla tato částka snížit.
„Když přijde třeba chřipková epidemie, zaměstnavatel na to nebude mít ani z ušetřených prostředků, které si dá stranou,“ bojí se Zdeněk Liška ze Svazu průmyslu. Podniky proto požadovaly, aby se jim pojištění na nemocenskou snížilo až na 1,2 procenta.
„A pak by bylo třeba, aby firmy mohly více kontrolovat a postihnout zaměstnance, kteří nemoc simulují,“ dodává Liška.
S něčím podobným ministr práce Zdeněk Škromach počítá. Navrhuje totiž, aby bylo možné dát výpověď pracovníkovi, kterého zaměstnavatel nachytá, že skutečně nemarodí.
Pokuty pro lékaře, více peněz lidem s vyšším platem
Proti chystaným pokutám pro lékaře, kteří by rozdávali neschopenky zdravým, doktoři ostře vystupují. „Lékaři se mohou ze strachu, že naletí simulantovi, vystavovat riziku, že neuznají skutečně nemocného,“ řekl ČTK Jan Jelínek ze Sdružení praktických lékařů.
Projdou-li Škromachovy návrhy v dnešní verzi, změní se i výše nemocenské. Za první tři dny doma by si mohli nemocní o něco polepšit. Vláda zvažuje, že částku mírně zvedne, ale konečné slovo nevyřkla. Pro nemocného s průměrnou mzdou 16 000 korun by to znamenalo, že místo 348 korun za tři dny by dostal o 140 korun více.
Od ledna přitom šla nemocenská za první dny dolů. Teď však politici říkají, že ušetří na tom, že se první dva týdny budou platit jen pracovní dny. Proplácené marodění přes víkendy by tak už nebylo atraktivní.
„Ale od 15. dne nemoci se už bude platit za všechny dny,“ říká Škromach.
Změnit se má také výše nemocenské při marodění delším než dva týdny. Ti, kdo berou méně, než je průměrných 16 tisíc korun, si mírně pohorší a naopak zaměstnanci s nadprůměrnými příjmy na tom budou lépe než dnes.
Zaměstnanec s 16tisícovým platem dnes bral nemocenskou 353 korun na den. Za dva roky by si měl polepšit zhruba o dvacetikorunu na den. Čím vyšší příjem, tím vyšší nemocenská, ale stejně jako dosud by existoval strop.
Zatímco dnes bylo možné při dlouhodobé nemoci pobírat maximálně 11 800, v budoucnu by to bylo až 18 tisíc korun za měsíc.
Pokud vás trápí podobné záležitosti, či jste se s něčím podobným setkali, dejte nám vědět. Rádi vaše podněty využijeme při vzniku dalších textů. Nezapomeňte uvést kontakt, nejlépe i telefonický. |
