Chystáte se změnou jména svých pekáren i novou nabídku pečiva?
Určitě nebudeme měnit to, co funguje. Třeba prodej vanilkových nebo pizzových fornett, což jsou pro nás ikonické výrobky. Zákazníky chceme také nalákat na odpolední prodej, ke kterému budou patřit sendviče. Jsou ovšem i produkty, které nás už dlouho lákaly, ale nedokázali jsme je z technologických důvodů nebo kvůli nedostupnosti surovin vyrobit. Určitě ale v Čechách nepůjdeme na trh s kiwi fornettami. Spíš chceme pracovat se zavedenými příchutěmi, ale v jiném tvaru, v jiném těstě a v kvalitnějším výrobku.
Proč jste se rozhodli od Fornetti osamostatnit?
Posledních pět let jsme cítili, že máme společnou už jen značku a název společnosti, takže šlo o přirozené vyústění. Prostě jsme si jednoho dne uvědomili, že všechny výrobky, které produkujeme, jsou naše vlastní. Druhá věc jsou pak specifika českého a slovenského trhu.
Těmi jsou hlavně konkrétní preference chutí zákazníků. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?
V Maďarsku, kde jsme licenci na Fornetti získali, jsou nosným sortimentem pagáče, tedy produkty z neplněného těsta, ve kterém je sýr, škvarky nebo brambory. Byli bychom rádi, kdyby takový nosný sortiment byl i v Česku a na Slovensku. Poptávka po pečivu je však tady tak rozdělená, že ani jeden výrobek nemá zastoupení víc než 10 procent. Pagáč v Maďarsku má oproti tomu výrazný náskok před ostatními produkty, jeho zastoupení je 20 až 30 procent.
Zoltán Ambrovicsje jednatel Fornetti Bohemia Od roku 1999 provozoval se svým strýcem Františkem franšízy Fornetti na Slovensku. O rok později začaly obchůdky s pečivem fungovat i v České republice. Letos Ambrovics oznámil odloučení od Fornneti. Změnou loga a rebrandingem vzniká řetězec Minit. Zaměřit se má na specifika českého a slovenského trhu včetně lokálních chutí. |
Je pro Minit opravdu nutné mít jiné pekárenské výrobky v Česku a jiné na Slovensku?
Je to nutné. Na Slovensku naši zákazníci akceptují neplněné pečivo, částečně i ty zmíněné pagáče nebo vícezrné tyčinky. To ale neplatí pro Česko. Tady si zákazník řekne, že když už má platit, mělo by být pečivo plněné. Ať už čokoládou, nugátem, malinou nebo sýrem.
Přechod na Minit bude stát 10 milionů korun. Kdo ve franšízách zaplatí změnu image a nové vybavení - vy, nebo vaši partneři, kteří provozují pekárny pod vaší značkou?
Rebranding jsme iniciovali my, to znamená, že jej také zafinancujeme. Loga, přelepení stánku a všechny reklamní materiály hradíme my. Po partnerech jenom chceme, aby na změnu přistoupili.
Vy jste se pustil do podnikání s pekárenskými výrobky před šestnácti lety se svým strýcem. Jak daleko sahá podnikatelská historie rodu Ambrovicsů?
Po revoluci založili moji rodiče se strýcem soukromou pekárnu u nás v Dunajské Stredě. V roce 1999 jsme spustili Fornetti po té, co strýc tento typ pečiva v Maďarsku objevil a spolupráci s mateřskou firmou dojednal. O rok později začala firma fungovat i v Čechách.
Co je pro vás „echt“ pekařina? Je to ta klasická pekárna nebo spíše Fornetti, Minit?
Vyprodukujeme osm set až tisíc tun měsíčně pekařských produktů. Při těchto číslech se nedá mluvit o klasické pekařině. Je to fabrika, která má 350 zaměstnanců a kde se musejí dodržovat pravidla. Prostor pro hraní tam zkrátka není. Druhou částí je vývojový úsek, kde pracuje asi pět lidí a kde i my jako vedení do některých věcí zasahujeme. Tohle je pro mě ta hezká část naší výroby.
Co očekáváte od rebrandingu z Fornetti na Minit?
Je to pro nás výzva a razantní změna, která se dala po patnácti letech čekat. Rádi bychom, kdyby se nám přechodem na Minit otevřel zahraniční trh.
Do kterých zemí byste s Minitem rádi pronikli?
Pro nás jsou přitažlivé okolní státy, konkrétně Polsko a Rakousko.
