Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Příčiny problémů ČEZ a jak je chce gigant vyřešit

  11:56aktualizováno  11:56
České jaderné elektrárny letos vyrobí méně elektřiny než obvykle. Příčinou jsou odstávky bloků kvůli nutným kontrolám svarů. Polostátní společnost ČEZ kvůli tomu jen letos přijde o více než 3 miliardy korun na nevyrobené elektřině.
ČEZ se poohlíží po příležitostech, jak v zelené energetice posílit.

ČEZ se poohlíží po příležitostech, jak v zelené energetice posílit. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Svary je nutné prověřit poté, co loni vyšlo najevo, že selhaly kontrolní mechanismy ve společnosti a externí firma jejich revizi léta zanedbávala. Už loni kvůli tomu musel ČEZ zastavit výrobu v Jaderné elektrárně Dukovany. Škodu do konce roku pak vyčíslil na 2,5 miliardy. Odstávky budou pokračovat i v roce 2017.

Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše se propad produkce v Dukovanech a Temelíně podařilo vykrýt vyšší výrobou v uhelných elektrárnách, a celkově se tak v prvním pololetí vyrobilo jen o procento elektřiny méně než loni. K tomu přispělo i zprovoznění modernizovaných bloků elektrárny Prunéřov, které nabralo zhruba půlroční zpoždění. Výpadek by však ČEZ mohl pokrýt úplně, pokud by už naplno běžela i elektrárna Ledvice. Její dokončení je v prodlení už léta.

Levnější elektřina ukrojila z pololetního zisku ČEZ desetinu

Odstávky nejsou zdaleka jediný problém, který ČEZ aktuálně trápí. Kdysi rekordní zisky sráží v poslední době stále více dolů nízké ceny elektrické energie. Ta si především v prvním pololetí letošního roku sáhla na dno, když se přiblížila k hodnotám 20 eur za megawatthodinu.

Propad nastal kvůli mimořádně nízké ceně ropy, která obvykle cenu elektřiny neovlivňuje. Tentokrát byl však pokles tak razantní, že se obchodníci začali v panice zbavovat i dalších energetických komodit. Nyní se sice elektřina už vrátila zpět k 27 eurům, i tak jde však o hodnoty, z nichž se výrobci energie nijak neradují.

Především kvůli levné elektřině tak ČEZ za prvních šest měsíců letošního roku vydělal jen 13,8 miliardy korun, což představuje propad o deset procent oproti stejnému období minulého roku. Zároveň společnost oproti očekávání drží odhad čistého zisku za celý rok na 18 miliardách a snížila odhad provozního zisku před odpisy (EBITDA) o dvě miliardy na 58 miliard korun.

„Mezi hlavní negativní vlivy patří nižší realizované ceny elektřiny, což má dopad v řádu sedmi miliard korun,“ zdůvodnil Beneš. Přitom ještě loni hlásil ČEZ zisk přes 27 miliard čistého a v nejlepší letech přesáhl zisk i 50 miliard korun.

Horšící se výsledky ČEZ ovlivňují i to, v jaké míře z firmy profituje stát. Energetici loni odvedli na daních přes 21 miliard, daňové odvody do státní kasy však v posledních letech klesají. Vedle toho získává jako vlastník sedmdesátiprocentního podílu akcií také necelých třináct miliard na dividendách.

Zda se na tom něco změní, nechtělo včera vedení ČEZ komentovat. „Teď je brzo mluvit o změně dividendové politiky,“ řekl finanční ředitel Martin Novák.

Příčiny problémů ČEZ

1)Nízká cena elektřiny

Rekordně nízká cena elektřiny na burzách je hlavním problémem ČEZ letošního roku. Po letech postupného poklesu se začala letos strmě propadat až k hodnotám 20 eur za megawatthodinu. Nyní se už cena otřepala, ale ani současná cena kolem 27 eur není nijak závratná a nedá se srovnávat s dobou před pěti lety, kdy se pohybovala mezi 50 až 60 eury. Podle ředitele společnosti Daniela Beneše se levná elektřina projeví na letošním zisku v řádu sedmi miliard korun. Příčinou prudkého poklesu ceny byla především zlevňující ropa. Ta s elektřinou obvykle nesouvisí, mezi energetickými komoditami však hraje tak dominantní roli a její zlevnění bylo letos tak významné, že se s ní svezla i elektřina. Vedle toho zlevňovalo i černé uhlí a emisní povolenky, které naopak elektřinu přímo ovlivňují. Obojího bylo na trhu přebytek. V posledních měsících však začala především cena uhlí kvůli rostoucím dovozům do Číny opět růst.

2)Fiasko se svary

Tuzemské jaderné elektrárny obvykle vyrábějí více než 30 TWh elektřiny ročně. V posledním roce však došlo k propadu na 26,8 TWh. Pro letošní rok pak vedení ČEZ změnilo svůj předpoklad z květnových 28,7 TWh na 26,4 TWh. Tak špatný výsledek neměly české bloky od roku 2008. I když se pokles výroby daří vykrýt uhelnými elektrárnami, v žádném případě není zadarmo. Rozdíl oproti standardní výrobě vyčíslil pro rok 2016 finanční ředitel ČEZ Martin Novák na tři miliardy korun. Už loni přitom kalkuloval ČEZ se ztrátou 2,5 miliardy. Pokles produkce vyvolaly vynucené odstávky kvůli kontrolám svarů. V Dukovanech loni vyšlo najevo, že nesedí dokumentace k tisícovkám svarů a že kontrolní mechanismy léta selhávaly. Svary se musí překontrolovat kvůli prodloužení licence. Ta u druhého bloku vyprší letos, do konce roku se však kontroly dokončit nepodaří – ČEZ proto požádal jen o přechodné povolení.

3)Spuštění Prunéřova

Nepříliš optimistickou předpověď čistého zisku pro letošní rok ovlivnilo i převzetí tří modernizovaných bloků elektrárny Prunéřov do užívání. Každý ze tří bloků má nově zvýšený výkon z původních 210 na 250 megawattů a také emisní parametry elektrárny se zlepšily o 60 procent. Účetní čísla to však ovlivní negativně. „Prunéřov jsme spouštěli před pár týdny. To se pozitivně projeví do provozního zisku, ale negativně do čistého zisku, protože se elektrárna začne odepisovat. To znamená, že se přestaly kapitalizovat úroky a ty začínají padat do nákladů,“ vysvětlil finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Ve srovnání s loňským rokem letošek negativně ovlivní jednorázové vrácení daně z emisních povolenek ve výši 3,8 miliardy korun, které se nebude opakovat. Vedle problému se svary je druhou z příčin, které vedly k snížení odhadů provozního zisku, odsunutí rozhodnutí soudu ve sporu se správcem kolejí SŽDC.

4)Nedokončené Ledvice

Poslední termín uvedení do provozu nového bloku elektrárny v Ledvicích zněl jaro 2015. Ani k tomuto už několikrát posunutému datu však elektrárna nejela na plný provoz a vedení firmy včera žádný nový termín neuvedlo. 660megawattový blok za 30 miliard korun měl přitom podle původních plánů vyrábět elektřinu už v roce 2012, po řadě technických komplikací však ČEZ spolu s dodavatelem Alstom aktuálně řeší problémy s hromaděním strusky. „Jedeme ve zkušebním provozu na 450 megawattů, než se podaří problém vyřešit, a pak pojedeme na plný výkon. Není to příjemné, to se u takových projektů prostě stává,“ řekl k Ledvicím včera Beneš. Na druhou stranu bude mít definitivní převzetí bloku pro společnost dvojí dopad, jako tomu bylo u Prunéřova. Ledvický blok sice začne vyrábět elektřinu, náklady se však začnou promítat do výše odpisů, což negativně ovlivní výši zisku.

Jak z toho ven

1)Solární panely na střechy

Tržní ceny elektřiny se zřejmě v dohledné době nevrátí k hodnotám z minulosti a ČEZ tak hledá nové příležitosti, jak vydělat jinde. Přichází s celou řadou nových služeb. V poslední době sází třeba na nabídku instalace solárních panelů na střechy rodinných domů. Jejich majitelům nabízí komplexní servis od instalace přes monitoring a servis až po vyřízení dotace. Právě nová podpora z programu Nová zelená úsporám ve výši až 105 tisíc korun posunula domácí fotovoltaiku k rozumné návratnosti a nastartovala zájem zákazníků. Podle kritiků se však elektrárna vyplatí pouze v kombinaci s drahou baterií, která má zase omezenou životnost. Projekty se stanou životaschopné jedině za předpokladu, že ceny baterií půjdou prudce dolů a majitelé elektráren tak nebudou za pár let muset znovu investovat desetitisíce do nové akumulace. V opačném případě by se střešní elektrárny ukázaly jako ekonomicky nesmysl.

2)Touha po větrnících

Při aktuální cenách elektřiny není možné v Evropě postavit prakticky žádný nový zdroj kromě obnovitelných. I ČEZ se tak poohlíží po příležitostech, jak v zelené energetice posílit. Zájem firmy směřuje především k větrným parkům. Investovat do atraktivního odvětví však chtějí i investoři, a příležitostí se proto nedostává. Šušká se, že by ČEZ brzy mohl brzy oznámit první akvizici větrného parku v Německu jako výsledek spolupráce s německým správcem aktiv Aquila Capital, kterého pověřil hledáním investičních příležitostí. Oficiálně však Aquila Capital zatím nic nenašel. Plány na výstavbu v Polsku zase pohřbilo omezení podpory větrníků ze strany nové vlády. Problémy měl ČEZ i v Rumunsku, kde vlastní větrné farmy Fantanele Vest a Cogealac. Tam se však podařilo obnovit příděl zelených certifikátů, což bude mít podle společnosti pozitivní vliv na hospodaření v letošním roce.

3)Jaderky pod kontrolou

I když zpackané kontroly svarů na jaderných elektrárnách znamenaly pro ČEZ jednu z největších reputačních ran v posledních letech, která dodala střelivo kritikům bezpečnosti jádra, společnosti to přineslo i ponaučení. Strategie outsourcingu co nejvíce činností na externí firmy nastartovaná za vedení Martina Romana vzala zřejmě definitivně za své a ČEZ nově svěřil kontrolní činnost společnosti ÚJV Řež, kde drží majoritní podíl. Vedle toho nabírá do jaderných elektráren stovku odborníků na doposud neexistující pozice, kteří mají zajistit, aby se podobná situace neopakovala. Otázka naopak je, zda někam povede spor o odškodné za odstávky se Škodou JS, která zodpovědnou firmu najala, nebo trestní oznámení na neznámého pachatele. Personální důsledky v rámci skupiny postihly jen pár lidí ze středního managementu a nikdo z nejvyššího vedení kvůli miliardovým škodám neskončil.

4)Prodej plynu

Stejně jako třeba plynaři z RWE v posledních letech sílí v prodeji elektřiny, tak i tradiční dodavatel elektřiny ČEZ rozšířil nabídku dodávaných energií. Za posledních šest let se mu podařilo získat téměř 400 tisíc zákazníků, kteří od něj odebírají plyn. Za poslední rok jich přibylo necelých 28 tisíc. Celkově jsou přitom v Česku necelé tři miliony odběrných míst plynu, a ČEZ tak patří mezi dominantní plynaře. „Výhodou je, že prodáváme komoditu společně s elektřinou a pro řadu zákazníků je výhodné mít jednoho dodavatele. Navíc cena plynu na evropském trhu se snížila a ČEZ Prodej přikročil ke snížení ceny,“ vysvětluje ředitel útvaru Trading Luděk Hronek důvody, které podle něj vedou k přílivu nových zákazníků.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.