Nguyen Manh Tung

Nguyen Manh Tung | foto: Petr Topič, MAFRA

Prorazil s nevyklopitelnými miskami pro děti. Teď radí Vietnamcům s EET

  • 76
Podnikatel Nguyen Manh Tung má poslední dobou plné ruce práce. Domluvit s ním schůzku není snadné, jeho kalendář se plní i o víkendu. Čilý šestadvacetiletý muž, který vyrůstal na tržnici v Krnově, totiž svým krajanům pomáhá s elektronickou evidencí tržeb.

V České republice žije přes 60 tisíc Vietnamců, třetina z nich podniká. Provozují především potraviny, bistra a nehtová studia. Tedy byznys, na který zákon dopadne už od prosince, případně od března příštího roku. „Vietnamci to vnímají stejně jako Češi. Je to pro ně zákon, kterému se budou muset přizpůsobit a který je také posune ve finanční gramotnosti,“ říká Nguyen Manh Tung, který je zakladatelem poradenské firmy Investman.

Mladý podnikatel například spolupořádal konferenci v libušské tržnici Sapa, kde Andrej Babiš a jeho úředníci letos v červnu EET představovali vietnamské komunitě. Teď řídí tým lidí, kteří překládají zákon do vietnamštiny a natáčejí naučná videa. Zhruba polovina jeho krajanů v Česku totiž neumí dobře česky. Jde především o generaci Tungových rodičů, kteří se přistěhovali v 80. letech minulého století za prací nebo na výměnné pobyty.

Číňané v Sapě už v neděli nepracují. Chtějí mít volněji a být s rodinou

Část krajanů má podle jednatele firmy Investman obavy, že bude muset kvůli zavedení nového pokladního systému snižovat marže. „Nějaký dopad to určitě bude mít. Nejvíce se toho bojí menší obchůdky, stánkaři a hospody na vesnicích,“ popsal Tung. O tom, zda bude mít na někoho nařízení likvidační dopad, spekulovat nechce. „Nejen Vietnamci, ale také někteří Češi nevědí, jak správně vést účetnictví,“ podotkl.

Zkušenosti prodejců elektronických pokladen ukazují, že necelé tři měsíce před spuštěním první vlny evidence tržeb stále značná část hospodských pořízení nových systémů odkládá. Vietnamci podle Tunga zájem mají. „V případě restaurací a bister už 90 procent z nich pokladní systém má,“ odhadl. Mnozí z nich si pokladny pořídili už v minulosti například v Makru a teď jen potřebují aktualizovat software.

Čechům vadil jeho původ, Vietnamcům zase čeština

Nguyen Manh Tung strávil dětství na tržnici v Krnově. Kromě školy od rána do večera pobíhal u stánku, kde prodávali rodiče. Dětem okolo někdy záviděl, dostal ale školu života i základy podnikání. S tím začal velmi brzy. Už ve dvanácti letech si přivydělával jako kamelot, v sedmnácti tlumočil v různých firmách vietnamským dělníkům a ve dvaceti se do byznysu pustil zostra. Tehdy začal s kolegy dodávat zboží na slevové portály, které právě zažívaly boom.

Do tohoto byznysu se nejdřív vrhl sám, ale narazil. „Jeden z největších slevových portálů zamítl smlouvu. Zboží by prý nebylo pro klienty důvěryhodné a kvalitní, protože jsem Vietnamec,“ popsal. Jeho jméno z firem proto muselo zmizet, aby se obchody rozhýbaly.

Zboží s kolegy nakupovali v tržnici Sapa nebo dováželi z Číny a prodávali slevovým portálům, včetně těch největších – Slevomat.cz, Vykupto.cz či Zapakatel.cz. Na odbyt šly módní e-cigarety i vakuové pytle. „Můj první úspěch byl s nevyklopitelnými miskami pro děti. Za rok se jich prodalo přes sto tisíc kusů,“ vzpomíná. Díky novinkám rychle rostli, zboží prodávali přes několik e-shopů.

Nguyen Manh Tung

Přesto byznys se slevovými portály později zkrachoval. Konkurence začala sama objevovat vietnamské obchody na Sapě a pracovala s nižšími maržemi. „Měli jsme vyšší náklady na sklady, zaměstnance i provize pro obchodní partnery,“ vysvětlil šéf Investman. Podnikateli a jeho parťákům začala docházet hotovost, sklady po Vánocích byly navíc plné, protože vánoční zboží z Číny dorazilo pozdě.

Dobrá znalost češtiny pomohla Tungovi získat novou práci. Ve společnosti PK FROST, která v České republice zastupovala Algidu, měl za úkol protlačit tuto zmrzlinu do izolované komunity vietnamských potravin a večerek. Do roku a půl se mu podařilo obsadit 70 procent pražského trhu. Protože však vietnamští podnikatelé starších generací nemají takovou důvěru ke svým krajanům mluvícím česky, obchody obcházeli zástupci, kteří hovořili pouze vietnamsky.

Jazyk však nebyl jediný problém. Podnikatelé nechtěli pochopit, že do mrazáků od Algidy nesmějí ukládat zmrzliny konkurenčních značek. Byli natolik neoblomní, že zmrzlinář nakonec nezvykle ustoupil. Dojednal se kompromis: 70 procent zmrzliny od Algidy, zbytek dle vašeho gusta.