Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) však podle Spiegelu považují radikální odpis řeckých dluhů za nevyhnutelný, aby se dluhovou krizí zasažená jihoevropská země mohla v dohledné době postavit na vlastní nohy. V pondělí mají o řešení řeckých dluhů a případném uvolnění další části druhého záchranného balíku pro Atény znovu jednat ministři financí eurozóny.
Německo jako klíčová země měnové unie podle časopisu požadované škrty odmítá. Ty by se totiž měly prvně dotknout i veřejných věřitelů, a tudíž peněz daňových poplatníků. A to nechce německá vláda necelý rok před parlamentními volbami v zemi riskovat.
Místo toho prosazuje, aby se Řekům snížily úroky u záchranných půjček, které jim mají pomoci vyhnout se hrozícímu státnímu bankrotu. O návrhu Berlína se podle Spiegelu jednalo už na poslední schůzce šéfů financí eurozóny, německý ministr Wolfgang Schäuble ho nicméně na naléhání kancléřky Angely Merkelové nakonec stáhnul. Důvodem byla údajně obava Merkelové, že kvůli nesouhlasu euroskeptiků v Unii nebude možné snížení úroků prosadit.
Německo se vzpírá možná jen naoko
Eurokomisař pro měnu Olli Rehn v této souvislosti podle německého magazínu apeloval na členské země eurozóny, a zejména na Berlín, aby dostály svému politickému slibu zachránit Řecko. "Každý musí znovu zvážit, kde je jeho červená linie," citoval Der Spiegel Rehna.
Navzdory současnému odmítavému postoji k novým odpisům řeckého dluhu je údajně německá vláda v budoucnu nevylučuje, tvrdí nedělník Welt am Sonntag. Podle něj se minulé pondělí v Paříži uskutečnila tajná schůzka zástupců věřitelů Řecka a Schäuble na ní podle zdroje listu naznačil otevřenost k případným škrtům v roce 2015, o nichž se na setkání hovořilo. Oficiálně to ale berlínská vláda popřela.
Soukromí věřitelé už dříve přistoupili na odpis více než poloviny svých pohledávek vůči Řecku, a to jako součást druhého záchranného balíku pro Atény.
