Ze stejných faktorů jako Česko a země střední a východní Evropy může těžit i Pobaltí a Turecko. Celé této oblasti, tedy střední a východní Evropě plus Turecku, fond předpovídá na tento a příští rok tempo růstu od 2,6 do 3,6 procenta.
„Do značné míry tomu bude napomáhat domácí spotřeba za podpory levnější ropy a dalšího oživování v eurozóně,“ stojí ve zprávě MMF věnované regionálním ekonomickým problémům.
V jihovýchodní Evropě už ale podle zprávy MMF nejsou pozitivní vlivy tak patrné. Rusku pak měnový fond kvůli levnější ropě předpovídá dokonce pokles ekonomiky.
Kvůli pokračujícím strukturálním problémům a jiným obtížím nemohou plně využívat faktory růstu Chorvatsko, Rumunsko a další země na jihovýchodě Evropy. V tomto regionu bude podle MMF růst mírnější: letos dosáhne 1,9 procenta a příští rok 2,4 procenta.
Země Společenství nezávislých států (SNS) pak vzhledem k nižší ceně ropy, vlivu sankcí, geopolitickému napětí či pokračujícím makroekonomickým změnám pravděpodobně čeká hospodářský pokles. Největší propad ekonomické aktivity MMF očekává na Ukrajině (o 5,5 procenta) a v Rusku (o 3,8 procenta).
Měnový fond poznamenává, že region střední a východní Evropy se obecně vyznačuje různorodým hospodářským vývojem, jehož společným problémem jsou slabé investice. Ty brzdí nadále nízký růst poptávky ve většině Evropy a nejistota jak na celosvětové úrovni, tak na úrovni eurozóny.
