Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Systém za stovky milionů má zlepšit čerpání dotací, je však poruchový

  9:20aktualizováno  9:20
Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo 872 milionů korun na informační systém, který umožňuje například podávat žádosti o podporu z Evropské unie elektronicky. Systém je ale komplikovaný a navíc nestabilní - zamrzává a má pomalé odezvy. Informoval o tom Nejvyšší kontrolní úřad.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Úřad dále zjistil, že pravidla upravující postup při rozdělování evropských dotací nejsou jednotná a vymahatelná a není stanoveno, kdo by měl na jejich dodržování dohlížet. Ministerstvo oponuje tím, že systém nemůže být z podstaty věci primitivní, ani levný, protože v něm pracuje přes 50 tisíc uživatelů a zpřístupňuje žadatelům přes 500 miliard korun.

Kontrola prověřovala, jakým způsobem ministerstvo vytvářelo v letech 2011 až 2016 jednotné metodické prostředí, což je soubor pravidel a postupů pro poskytovatele podpory z EU, které mají přispět ke zlepšení v nakládání s evropskými penězi, zvýšit transparentnost a snížit administrativní zátěž spojenou se získáním podpory.

Nástrojem pro aplikaci těchto pravidel je právě informační monitorovací systém MS2014+. Do srpna 2016 MMR vydalo na jednotné metodické prostředí 880 milionů korun, přičemž 872 milionů korun z těchto peněz zaplatilo za systém MS2014+.

Systém má problémy s nestabilitou

„Ten se ukázal jako komplikovaný, a to například kvůli množství specifických a individuálních požadavků ze strany poskytovatelů podpory,“ uvedli kontroloři. Kvůli své komplikovanosti má systém navíc i problémy se stabilitou, například od června 2015 do dubna 2016 vypadával v průměru jedenapůlkrát denně. Kontroloři se také setkali s častými chybovými hláškami, pomalými odezvami či zamrzáním systému. Z hlediska kvality informací pak monitorovací systém podle NKÚ neposkytoval vždy srovnatelné a spolehlivé údaje.

Ministerstvo v reakci upozornilo, že systém nahradil tři rozdílné systémy z předchozího období a postupně do sebe absorboval jejich specifické funkce a potřeby žadatelů. „Daní za zavedení jednotného prostředí, vyžadovaného Evropskou komisí, které NKÚ ve své zprávě kritizuje, byla nutnost akceptovat požadavky mnoha různých uživatelských přístupů a metod. To bohužel znásobilo i pravděpodobnost chyb. Za uplynulé dva roky se však řada problémů vyřešila a systém je dál průběžně vylepšován,“ uvedlo v reakci ministerstvo.

Mluvčí také upřesnil, že částka 872 milionů korun zahrnuje i výdaje na provoz, rozvoj a hardware, záložní pracoviště a čtyřletou podporu, zajištění licence a služby technického a bezpečnostního dohledu.

Problematické je podle kontrolorů i financování tohoto systému. Na jeho vybudování měla přispět z 85 procent Evropská unie. Z různých důvodů, například kvůli neuznání některých výdajů k proplacení či problémům se zadáváním veřejných zakázek, se ale financování z evropských zdrojů snížilo až na 57 procent. „Konečná výše spolufinancování z Evropské unie se ale může ještě změnit. Záležet bude také na tom, jak ÚOHS a Policie ČR posoudí některé související veřejné zakázky, které prověřují,“ píše se ve zprávě.

Schvalování projektů je zdlouhavé

Česká republika podle NKÚ na konci roku 2016 vyčerpala jen 3,6 procenta z celkových více než 600 miliard korun ze zdrojů Evropské unie, na které může ČR v období 2014 až 2020 dosáhnout.

Problémovým faktorem, který úřad v této kontrole zjistil a který se negativně podepisuje na čerpání, je také dlouhý proces hodnocení a schvalování projektů. „Ke konci roku 2016 trvalo schválení projektu v průměru 198 dní, přestože poskytovatel dotace měl rozhodnout ́bez zbytečného odkladu ́,“ uvedli kontroloři.

Podle Frčka se v první polovině letošního roku rozběhlo čerpání plným tempem. „K 30. dubnu 2017 bylo vyhlášeno za všechny programy již celkem 499 výzev v objemu 512,8 miliardy korun (příspěvek EU), tj. 84,2 procenta hlavní alokace programového období 2014-2020,“ uvedlo ministerstvo.

Do konce dubna byly odeslány Evropské komisi žádosti o platbu za většinu programů v celkové hodnotě 26,4 miliardy korun, tj. 4,3 procenta hlavní alokace, dodal mluvčí. Pro programové období 2014 až 2020 byly ze strany Evropské Unie vydány nařízení, rozhodnutí a metodické pokyny v rozsahu přes 4000 stran. „Kritiku složitosti prostředí ze strany NKÚ je tedy třeba chápat spíše jako výhrady NKÚ vůči legislativním postupům Evropské unie,“ konstatovalo ministerstvo.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.