ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Množství alkoholu v tvrdém pití ubývá. Nešidíme, brání se výrobci

  • 467
Alkoholu v tuzemských lihovinách v posledních letech ubývá. Češi si zvykají na slabší fernet, tuzemák či vodku. Trend, který se začal objevovat před pěti lety, stále pokračuje. Výrobcům přináší slabší alkohol konkurenční výhodu nebo vyšší zisk. Většinou ale tvrdí, že slabší likéry a destiláty jsou žádané.

Ochucená vodka Božkov meruňka z plzeňské likérky Stock se dříve vyráběla se 35procentním obsahem alkoholu, dnes jen se 30 procenty. Příklad ukazuje na několikaletý trend, který jde napříč trhem a přisvojila si ho většina výrobců.

Vyrábějí se slabší tuzemáky, u nichž obsah alkoholu klesl ze 40 na 37,5 procenta, ale i vodky. Třeba u Pražské vodky od výrobce Pražská vodka & Destiláty klesl obsah alkoholu právě o 2,5 procenta na 37,5 procenta. Při tomto snížení výrobce ušetří na spotřební dani přes 7 korun na jednom litru lihoviny. Od letošního února ubral dvě procenta i populární Fernet, nyní dostupný jen v „odlehčené“ verzi 38 procent.

Průzkum: Optimální obsah je 38-40 procent alkoholu

Podle průzkumu společnosti Respond mezi více než šesti sty lidmi si přes 73 procent myslí, že správný tuzemák by měl mít 40 procent.

Ze zákona musí mít minimálně 37,5 procenta alkoholu. Za optimální považuje devět z deseti lidí obsah alkoholu v lihovinách mezi 38 a 40 procenty.

Výrobce Fernetu likérka Stock tvrdí, že je to odpověď na vývoj chuťových preferencí zákazníků. „Konzumenti oceňovali přirozenou, příjemnou, ne tak ostrou chuť doprovázenou příjemnou vůní. Po ověření dalšími testy jsme se proto rozhodli tuto modifikaci provést,“ vysvětluje Jiří Imrýšek, obchodní ředitel a pověřený generální ředitel Stock Plzeň-Božkov.

Lídr trhu však zároveň jako někteří další výrobci připouští, že důvodem je i úspora. „Pokud by Fernet začal ztrácet oblibu, žádná dílčí finanční úspora to nemůže vyvážit,“ dodal Imrýšek. Originální Fernet tak následuje svého mladšího bratra Fernet Citrus, který už v roce 2011 snížil obsah alkoholu ze 30 na 27 procent.

Trend přechodu na lehčí verze lihovin a destilátů přišel poté, co se v roce 2010 zvýšila spotřební daň. Někteří výrobci obsah alkoholu snižovali i pod vlivem metanolové kauzy, kdy z pultů musely zmizet lihoviny s obsahem 20 % alkoholu a vyšším. Limitovaná Becherovka Lemond tehdy podřadila na 19 %, později se však vrátila na původní hodnotu.

Výrobci trend často vysvětlují právě změnou chuťových požadavků u zákazníků. Podle Jaroslava Burkarta z Unie výrobců a dovozců lihovin je mladší generace zvyklá pít sladké a méně výrazné věci a výrobci se jí přizpůsobují.

Vpravo starší Božkov meruňka se 35 procenty, vlevo novější „odlehčená“ verze se 30 procenty alkoholu.

„Samozřejmě to zároveň přináší úsporu na spotřební dani, ale k té se dá dospět i tím, že přejdete na menší balení z jednoho litru na 0,7 nebo z 0,7 na půl litru. Já považuji za hlavní důvod přizpůsobení se klientele,“ míní Burkart.

Nižší obsah alkoholu v lahvi ale zákazníci nemusejí vždy poznat na ceně. „Myslím, že výrobci plně nepromítli úsporu na spotřební dani do cen. Platí to obecně u všech. Každý se honí za snižováním nákladů a zvyšováním efektivity,“ dodal Burkart.

Preferujete raději pití s nižším obsahem alkoholu?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 13. prosince 2015. Anketa je uzavřena.

Ne
Ne 7073
Ano
Ano 692

Snižování alkoholu se týká často bylinných likérů a sladších likérů. Například Magistr Original měl ve svých počátcích 38 procent, nyní je to 25 procent. Zdá se, že nižší hladinu alkoholu se rozhodli výrobci držet i v produktových novinkách. Speciální fernety s příchutí mandlí či manga uvedené v posledních letech drží laťku kolem 30 procent alkoholu.

Podle některých názorů jsou nicméně peníze až na prvním místě. „Silnějším důvodem je podle mě snižování nákladů díky nižšímu daňovému zatížení. Teprve doprovodným důvodem a určitým příběhem, který odůvodňuje snižování alkoholu, jsou spotřebitelé,“ myslí si zemědělský analytik Petr Havel.

Podle něj je hlavním důvodem trendu tvrdá konkurence na trhu s alkoholem. „V drtivé většině převažuje u zákazníků cenová preference. Jestliže je něco levnější, má to u spotřebitelů větší úspěch,“ tvrdí. Spotřební daň navíc tvoří podstatnou část ceny alkoholických nápojů.

,