Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bilance obnovy uhelných elektráren ČEZ: má zpoždění a prodražuje se

  13:53aktualizováno  13:53
ČEZ převzal do užívání modernizovanou uhelnou elektrárnu Prunéřov. Na ambiciózním seznamu investic do výroby energie z uhlí mu už tak zbývá jen nedokončený blok v Ledvicích. Celý program však doprovází zpoždění a růst nákladů.

Elektrárna Prunéřov II | foto: Wikipedia

Když ve středu oznamoval generální ředitel ČEZ Daniel Beneš dokončení modernizace uhelné elektrárny Prunéřov 2, mohl si odškrtnou třetí bod ze čtyřbodového seznamu. Ten sepsal už před deseti lety jeho předchůdce Martin Roman, když přišel s ambiciózním plánem investic do tuzemských uhelných elektráren.

Od té doby se na něm však řada věcí změnila. Posouvaly se především ceny a termíny dokončení. Na začátku modernizace Prunéřova, která si vysloužila ostrou kritiku ekologů a pochybnosti o tom, zda ČEZ využil nejlepší dostupnou technologii, se mluvilo o dokončení v roce 2014. Tři modernizované bloky se zvýšeným výkonem z 210 na 250 megawattů tedy najely s dvouletým zpoždění.

Fotogalerie

„Hlavním důvodem zpoždění byly legislativní důvody. Proti původnímu plánu nám výrazně déle trvalo získání pravomocného rozhodnutí na integrované a stavební povolení. Během obnovy nás pak mimo jiné zdržela optimalizace kotle a turbíny,“ zdůvodnil Beneš. Také konečný účet byl ale nakonec vyšší. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák náklady vyčíslil na 30 miliard korun. To je o pět miliard více, než se počítalo na počátku prací.

Dokončení elektrárny nakonec přišlo pro ČEZ v pravý čas, i když odpisy po převzetí a pokles kapitalizovaných úroků se negativně projevily do už tak ne příliš příznivé predikce čistého zisku za letošní rok ve výši 18 miliard korun. Společnosti to pomůže vykrýt výpadek ve výrobě způsobený odstávkami v jaderných elektrárnách kvůli probíhajícím kontrolám svarů (více čtěte zde).

V Ledvicích je potíž se struskou

Bohužel to samé zatím ČEZ nemůže říct o elektrárně Ledvice, která je posledním neodškrtnutým bodem z Romanova seznamu. „Nižší ceny a výpadek výroby v jaderných elektrárnách v letech 2016 a 2017 se má kompenzovat zvýšenou výrobou v uhelných elektrárnách. Ledvice ale jedou pořád jen částečně a dokončeno to bude nejdříve v roce 2017. Prunéřov byl v červnu spuštěn, ale s dvouletým zpožděním,“ kritizuje vlekoucí se modernizaci Michal Šnobr, analytik J&T a menšinový akcionář ČEZ.

Nový, 660 megawattový blok v Ledvicích měl být přitom hotov dáno před Prunéřovem v roce 2012. Stavbu však od začátku doprovází řada technických komplikací, aktuálně s hromaděním strusky (více čtěte zde). „Jedeme ve zkušebním provozu na 450 megawattů, než se podaří problém vyřešit, a pak pojedeme na plný výkon. Není to příjemné, to se u takových projektů prostě stává,“ řekl Beneš. Ani zde se cena nedrží původních odhadů a už překročila částku 30 miliard, což je nárůst o 4 miliardy oproti počátečním prognózám. ČEZ naznačil, že od dodavatele Alstom bude požadovat kompenzaci.

PŘEHLEDNĚ: Příčiny problémů ČEZ a jak je chce gigant vyřešit

Náklady se nedržely představ vedení ČEZ ani v případě Tušimic 2, u kterých začala modernizace jako první. Před více než deseti lety se mluvilo o velmi optimistické ceně deset miliard a dokončení prací v roce 2010. Výsledek: 26 miliardy a rok 2012.

Sečteno a podtrženo nasypal ČEZ do uhelných zdrojů zatím 96 miliard korun. To by mohlo vypadat jako optimistické číslo vzhledem k tomu, že vlna investic počítala se stem miliard. Jenže v balíku zatím pořád chybí rekonstrukce elektrárny Počerady. ČEZ sice investoval stovky milionů do jejího odsíření, komplexní obnovou však jako Prunéřov a Tušimice neprošla. Místo toho vybudoval v Počeradech za 16 miliard novou paroplynovou elektrárnu o 880 megawattech. Tu však spouští jen ojediněle, třeba právě při výpadku jaderných zdrojů. Při současných nízkých cenách elektřiny se mu však nepřetržitá výroba z plynu nevyplatí.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.