V Moravskoslezském kraji hledá práci 93 tisíc lidí a další až desítky tisíc by o zaměstnání mohly v blízké době přijít. Proto pracovní skupina pod vedením vládního zmocněnce a bývalého ministra průmyslu a obchodu Jiřího Ciencialy postupně přesouvá do kraje finance. Vyplývá to z prvních výstupů skupiny, které má MF DNES k dispozici.
Hraje se o každé pracovní místo. Nejvíc peněz jde na urychlenou výstavbu silnic na Třinecku, na stavbu 11 kilometrů včetně mostů a související infrastruktury už jsou vyhlášeny tendry za čtyři miliardy korun.
Vláda také uvolnila z rozpočtové rezervy 200 milionů korun na vytváření nových pracovních míst, půjdou například na mzdy pro společensky účelná pracovní místa. Až 350 lidí z úřadu práce by s dotací na mzdy mohlo být zaměstnáno u výrobce sušenek Mondeléz International, který chce rozšiřovat továrnu na Opavsku.
Moravskoslezské úřady čeká nával nezaměstnaných
Ředitelka krajského úřadu práce v Ostravě Yvona Jungová rovněž sedí v komisi na pomoc kraji. Peníze od státu investují především do rekvalifikací podle vlastního výběru. "Oblíbené je získávání řidičských oprávnění včetně profesních zkoušek, tradičně svářečské kurzy i kurzy počítačové gramotnosti," vysvětluje Jungová.
V okamžiku, kdy začne ve velkém propouštět černouhelný Důl Paskov společnosti OKD na Frýdecko-Místecku, čeká úřady práce nával nových nezaměstnaných. Těžba se nevyplatí, majitel by ho chtěl do konce letošního roku zavřít. To by však byl sociální masakr, a tak vláda zřídila expertní skupinu, která má do konce března rozhodnout, jestli s pomocí státu bude těžba až o dva roky prodloužena. OKD zaměstnává 11 tisíc lidí, další tři tisíce přes agentury.
Jednou z variant je, že by se na prodloužení těžby Česko pokusilo získat peníze z EU. Po dvou letech by stát Důl Paskov převzal za jednu korunu a likvidaci zajistil na své náklady.
Vlastník OKD, společnost NWR, má však víc problémů – docházejí mu peníze, je zadlužený a bojuje s nízkými cenami uhlí. NWR minulý týden oznámilo, že by mohlo utlumit těžbu i v ostatních dolech. Podle mluvčího OKD Marka Síbrta nový ministr průmyslu Jan Mládek zatím s firmou o věci nejednal.
Vláda se snaží do regionu nalákat investory
Mládek je přesvědčen, že rozměr současné situace je řádově menší než v 90. letech, kdy OKD mělo téměř 100 tisíc zaměstnanců a proběhlo dramatické propuštění. Jenže teď nejde o státní horníky, ale o zaměstnance soukromé firmy, a proto na sebe nemůže stát všechny náklady vzít.
Problém kvůli nedostatku zakázek však hlásí více zaměstnavatelů navázaných na těžařský průmysl. Členy krizové komise tak jsou vedle těžebního OKD také velcí zaměstnavatelé, ocelárna Evraz Vítkovice Steel, hutě ArcelorMittal a strojírenská Vítkovice Machinery Group.
Do kraje se vláda snaží lákat nové investory, kteří dají lidem práci. Vytipovala pět lokalit, kde by pro ně mohly být zřízeny strategické průmyslové zóny. Klíčová bude stohektarová zóna Nad Barborou na Karvinsku, kam vláda pošle až 750 milionů korun.
Další desítky pracovních míst by mohly vzniknout díky novým zakázkám na sanaci ekologických škod v lagunách Ostramo – veřejná zakázka až za 872 milionů už je vypsaná. Stovky pracovních míst by podle odhadů ministerstva průmyslu a obchodu mohl přinést projekt k zahlazování následků po hornické a hutnické činnosti. Do kraje směřují evropské peníze – například na zvýhodněné úvěry pro malé podnikatele, kteří zaměstnají lidi.
