Nyní má v plánu zvýšit produkci a prosadit se na západních trzích vedle tradičních evropských ikon, jako jsou Francie, Německo či Rakousko. "Myslíme si, že můžeme nabídnout vína srovnatelné kvality, ale za poloviční ceny," říká Nepraš.
Západní trhy představují pro tuzemské vinaře novou příležitost, jak zvýšit odbyt. Přestože chtějí konkurovat především nižší cenou, za víno mohou inkasovat víc než doma. "Na západních trzích stojí vína srovnatelná s našimi mezi 20 až 30 eury, tedy o polovinu více, než za co je prodáváme my tady," vysvětluje Nepraš.
Nejlákavějšími trhy jsou podle něj Německo či Velká Británie, která patří k největším importérům vína v Evropě. "Dalšími zajímavými zeměmi jsou ale také Dánsko, Norsko, Švédsko nebo Benelux," vyjmenoval.
Radomír Nepraš (63)Předtím, než se začal na plný úvazek věnovat vínu, živil se jako památkový architekt. S nadsázkou říká, že kam se v Praze podíváte, to rekonstruoval. Na kontě má skvosty, jako je Pražský hrad, Staroměstská radnice či Rudolfinum. Víno si chtěl původně užívat především jako koníček. Vinařství ze začátku nakupovalo hrozny od vinohradníků a chtělo vyrábět kolem 25 tisíc lahví ročně. Časem se ukázalo, že bude lepší vysadit vlastní vinice. "Chtěli jsme dělat vína té nejvyšší kvality a hrozny si ohlídat," vysvětlil Nepraš. Pobývá střídavě v Brně a v Pavlově. Vínem žije celá rodina. Manželka si před časem udělala sommeliérský kurz a syn studuje prestižní vinařskou školu v Německu. |
Vinařství se chce letos prezentovat v Nizozemsku spolu s dalšími členy aliance V8, která sdružuje osm středně velkých moravských vinařů – dohromady se chtějí lépe prosadit.
"Když všechno půjde dobře, do čtyř let bychom mohli být na holandském trhu," plánuje Nepraš. Podle Jindřicha Duška z časopisu Víno Revue mají moravští vinaři šanci na západních trzích uspět, musí však zapracovat na propagaci svých produktů.
"Vinaři a Vinařský fond by proto měli připravit společnou kampaň a společně se prezentovat na významných světových trzích," říká.
Odrůdy z Francie a Německa
Vinařství Reisten vzniklo v roce 1999 v Pavlově u Mikulova. Odrůdy a klony sazenic pocházejí často z Francie či Německa. S 28 hektary vinic rozesetých po svazích Pálavy patří mezi středně velká vinařství. Za poslední tři roky vyprodukovalo v průměru 110 tisíc lahví vína ročně.
Nyní chce Reisten investovat zhruba 70 milionů do rozšíření vinařství a roční produkci zvýšit až na 150 tisíc lahví a rozjel také nový projekt, který nabídne mimo jiné i ubytování na okraji Pavlova.
Reisten sází na kvalitní přívlastková vína a specializuje se především na vysokou gastronomii a privátní zákazníky. Nově bude hledat odbyt také v restauracích střední kategorie. Do gastronomie dodává zhruba 60 procent produkce, zbytek si podle Nepraše rozeberou třeba umělci nebo filmoví režiséři.
"Zkrátka lidé, pro které je víno součástí životního stylu," vysvětluje. Bílá vína z Reistenu si oblíbil například filmový režisér David Ondříček, který spoluvlastní pražskou vinárnu Bokovka.
Radomír Nepraš patří mezi duchovní otce jedné z nejprestižnějších vinařských soutěží Salon vín, stojí i za vznikem Národního vinařského centra ve Valticích.
Spoluvytváří také nový systém označení vín, který by měl změnit stávající klasifikaci. Ta staví na cukernatosti hroznů, zatímco v budoucnu by se vína měla rozlišovat podle oblasti původu.
Označení "vína originální certifikace" (VOC), které používají například Italové či Francouzi, má posílit povědomí o původu vín. "V současné době je více návrhů, už se ale blížíme konečné podobě," dodal Nepraš.
