Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Moskva chystá odvetu „rusofobní lobby“ za prodloužení sankcí EU

  15:19aktualizováno  15:19
Rusko v pondělí tvrdě kritizovalo prodloužení evropských sankcí, které je podle Moskvy vítězstvím „rusofobní lobby“ v Evropské unii. Ruské ministerstvo zemědělství již začalo připravovat návrh na možné prodloužení zákazu dovozu západních potravin, který Moskva vyhlásila loni v srpnu v odvetě za západní sankce.

Ruský prezident Vladimir Putin během projevu před předáváním státních ocenění v rámci Dne Ruska (12. června 2015) | foto: AP

„Ministerstvo vypracovává návrhy na prodloužení účinnosti prezidentského nařízení o zavedení odvetných opatření ze strany Ruské federace,“ uvedla agentura TASS s odvoláním na ministrova spolupracovníka.

Proti rozhodnutí ministrů zahraničí EU prodloužit sankce do konce ledna příštího roku ostře protestoval Kreml i ruská diplomacie. Vláda připravuje odvetná opatření.

Kreml v reakci na prodloužení sankcí oznámil, že odpoví podle principu vzájemnosti. „Vždycky jsme dávali najevo, že v otázce sankcí platí princip vzájemnosti, je to základ našeho přístupu,“ řekl v Moskvě novinářům prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Restrikce jsou prý neodůvodněné a nezákonné. „Rusko nikdy iniciátorem podobných kroků nebylo a není ani dnes,“ řekl Peskov.

Premiér Dmitrij Medveděv oznámil, že připravuje žádost adresovanou prezidentu Vladimiru Putinovi o analogické šestiměsíční prodloužení ruského embarga na dovoz západního zboží. V přípravě je rovněž podle premiéra usnesení vlády s výčtem komodit, jež budou ruským sankcím podléhat. Vypracováním dokumentace byl pověřen vicepremiér Sergej Prichoďko.

Na prodloužení sankcí reagovala i ruská diplomacie, podle níž je tento akt „vítězstvím rusofobní lobby“ v Bruselu. Za projev cynismu ruské ministerstvo zahraničí označilo skutečnost, že prodloužení sankcí EU oznámila v den 74. výročí útoku nacistického Německa na Sovětský svaz.

Sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy spustila EU loni v létě a rozšířila je počátkem září. Jejich případné uvolňování je navázáno na plnění minských dohod o příměří, které však ani jedna ze stran konfliktu na Ukrajině nedodržuje. Pokud by EU sankce neprodloužila, skončila by jejich platnost na konci července.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Země z vesmíru (ilustrační snímek)
Trump neutrácí tolik, kolik sliboval. USA kvůli tomu letos rostou pomaleji

Světová ekonomika letos zrychlí tempo růstu na 3,5 procenta a příští rok poroste ještě mírně rychleji. Uvedl to Mezinárodní měnový fond v pondělní aktualizaci...  celý článek

Do konce války v roce 1945 bylo vyrobeno pouhých 630 vozidel známých pod...
VW v Brazílii toleroval mučení odborářů a komunistů, naznačují důkazy

Důkazy, že firma Volkswagen spolupracovala s brazilskou vojenskou diktaturou, vedla černé listiny vlastních zaměstnanců s uvedením jejich politické orientace a...  celý článek

Pobočka Bank of America.
Bank of America přesune kvůli brexitu evropskou základnu do Dublinu

Americká bankovní dvojka Bank of America přesune svou základnu pro služby klientům v zemích Evropské unie po odchodu Británie z bloku do Dublinu. Společnost to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.