Specialisté měří průhyby jednoho z mostů na dálničním přivaděči v...

Specialisté měří průhyby jednoho z mostů na dálničním přivaděči v Ostravě-Přívozu. (28. listopadu 2014) | foto: Josef Gabzdyl, iDNES.cz

Mostům na D1 u Ostravy hrozí, že se zřítí, varuje ministr

  • 102
Pokud stavební společnost Eurovia nezačne řešit problémy s mosty v Ostravě, kterým hrozí zřícení, stáhne stát její bankovní garance. Následně vypíše nové výběrové řízení na jejich opravu. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ministr dopravy Dan Ťok s tím, že by byl rád, aby stavební práce začaly nejpozději v dubnu.

Mosty jsou sjezdy z dálnice D1 v Ostravě-Přívozu. Dva mosty, které byly uvedeny do provozu před šesti lety, mají problémy s posunem nosníků, sesedáním materiálu a objevují se na nich praskliny. Kvůli tomu na ně Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zakázalo začátkem září vjezd kamionům a omezilo povolenou rychlost pro osobní auta.

„Situace je opravdu vážná. Mostům hrozí vážná destrukce, která může skončit až zřícením, pokud se něco neudělá,“ řekl ministr v České televizi. Ťok se dohodl s generálním ředitelem ŘSD Janem Kroupou, že napíše Eurovii poslední dopis.

„Chceme, aby Eurovia dostála svým záručním závazkům. Ona prostě ten most postavila a má dostát tomu, že když ten most vykazuje vady, tak je má napravit,“ řekl ministr. Dodal, že jestli Eurovia do 14 dnů (po odeslání dopisu) nárok neuzná, využije práva stáhnout bankovní garance, které však dnes dosahují zhruba jen 350 tisíc korun. Ministr následně vypíše výběrové řízení na opravu mostů a náklady bude vymáhat na Eurovii v arbitráži.

„Již dříve jsme na ministerstvo dopravy dodali návrh smlouvy s podmínkami, za kterých můžeme opravy mostů v Ostravě realizovat. Pokud nový pan ministr bude ochoten s námi o tomto návrhu jednat, jsme na to připraveni,“ řekla iDNES.cz mluvčí Eurovie Iveta Štočková.

Na závažnosti problémů s mosty a důvodech jejich vzniku se stát s jejich zhotovitelem, stavební společností Eurovia, dosud neshodl. Podle Eurovie je důvodem současného nerovnoměrného pohybu mostních opěr a praskání konstrukce navezení nevhodného materiálu do okolních násypů. Konkrétní materiál, takzvaný studený odval, požadovalo ŘSD, uvedla již dříve firma.

Přibude 60 kilometrů dálnic, řekl Ťok

Ministr dopravy v pořadu také řekl, že Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos začne či bude pokračovat ve stavbách 60 kilometrů dálnic a rychlostních silnic, z toho v průběhu roku 2015 dokončí 20 kilometrů. Podle ministra hrozí, že Česko letos nevyčerpá deset miliard z fondů EU na dopravní stavby. „Není prioritou vyčerpat vše, ale čerpat smysluplně,“ uvedl.

Ťok uvedl, že by se měla zrychlit celková rekonstrukce dálnice D1 do Brna. O kolik let, však nechtěl upřesnit. „Třináct dalších úseků, které se budou teprve soutěžit, budou mít podmínku, že chci, aby se stavělo intenzivněji,“ řekl ministr. Stavět by se mělo sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. „Je nepřijatelné, aby úseky byly věčně zavřeny a nikdo tam neviděl nikoho pracovat,“ doplnil. Zrychlení prací podle něj bude znamenat nárůst nákladů o zhruba 10 až 15 procent. Podle dosavadních předpokladů by měla oprava skončit v roce 2020.

Prioritou je podle něj v letošním roce výstavba dalších dvou úseků jihočeské dálnice D3, dokončení ústecké dálnice D8 do Německa a obchvat Přerova na dálnici D1. V průběhu roku 2015 se otevře úsek rychlostní silnice R35 z Hradce Králové na Mohelnici a část rychlostní komunikace R6 do Karlových Varů u Lubence. „Chci stavět, ale jen věci, které dávají smysl, stavět pro to, aby se stavělo, smysl nedává,“ uvedl Ťok.

K budoucí podobě ŘSD ministr řekl, že tato státní příspěvková organizace nyní „musí začít fungovat ve formě, v jaké je“. Je třeba ale podle Ťoka začít pracovat na její transformaci. „První varianta je, že uděláme státní podnik s přípravou na to, že to přejde na státní akciovou společnost,“ sdělil ministr. Přeměnu ŘSD na státní podnik již loni připustil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Postupná transformace je podle ministra nutná mimo jiné kvůli dořešení vlastnických vztahů k pozemkům pod 8 000 kilometry silnic první třídy, které ŘSD spravuje. Ťok zmínil také potřebu „dobře ohodnotit“ manažery ŘSD poté, co byla v zákoníku práce zrušena možnost smluvních platů. Za „tristní“ označil to, že generální ředitel ŘSD může brát 80 000 korun měsíčně, přičemž rozhoduje o miliardách korun.

Chystá se restart Besipu

Ťok chce také zvýšit důležitost oddělení bezpečnosti provozu Besip a navýšit jeho rozpočet. Ministr chce tímto krokem přispět ke zlepšení bezpečnostní situace na tuzemských silnicích, kde se loni po šestiletém snižování zvýšil počet úmrtí při nehodách.

Ťok nehodlá měnit ředitele Besipu, jímž je od loňského června spolumajitel pražské autoškoly Autoconsult Martin Farář. Ministr chce však sestavit tým, který Farářovi pomůže. „Já jsem přesvědčen podle toho, co předvedl, že je schopen ten restart udělat,“ řekl Ťok.

„Já jsem zjistil, že Besip je někde ve třetí, čtvrté úrovni organizace, krátil se mu rozpočet,“ uvedl Ťok. „Já chci udělat opravdu restart Besipu, chci, abychom bezpečnost vzali vážně,“ popsal svůj plán, kterým chce přispět k řešení zhoršující se bezpečnosti na silnicích.

Loni zemřelo při autonehodách v Česku 631 lidí, o 48 více než v roce 2013. V prosinci zahynulo 54 lidí. Vyplývá to z policejních statistik. Loňským nárůstem se tak zastavil předchozí vytrvalý šestiletý pokles úmrtí při nehodách. Navzdory růstu je ale loňský počet zemřelých po roce 2013 druhý nejnižší od roku 1961.

,