Bašaír al-Šehriová si více než deset let zahalovala na veřejnosti tvář nikábem, závojem zakrývajícím celý obličej mimo očí, stejně jako ostatní ženy v Saúdské Arábii. Odložení tradičního hábitu pro ni překvapivě zůstalo bez následků.
„Prostě jsem se rozhodla, že to zkusím. Společnost se mění a bylo to tak snadné,“ cituje 28letou studentku farmacie agentura Bloomberg. Žena pochází ze saúdského hlavního města Rijádu, ale studuje v americkém Chicagu. „Nezaznamenala jsem žádnou změnu v tom, jak se mnou lidé zacházejí a jak mě vnímají,“ tvrdí.
Odvážných, které v konzervativní arabské zemi posouvají hranice dress kódu halícího ženy od hlavy až k patě do černé, je sice málo, ale jejich řady se rozšiřují. Cestování a internet jim otevírají pohled na jiné zvyky a myšlenky, a mladé ženy z města tak nastavují nové trendy.
Změny nejsou nijak převratné. Bašaír al-Šehriová stále nosí šátek a zakrývá se oděvem zvaným abája sahajícím až na zem. Odhalené obličeje a barevné abáji, které jsou v Rijádu vidět, jsou nicméně předmostím pro to, aby se saúdské ženy víc angažovaly ve veřejném a pracovním životě.
Fotogalerie |
Svou roli v tomto trendu sehrálo jednak okleštění kompetencí náboženské policie a také pokles cen ropy. Někteří analytici tvrdí, že vláda není schopná realizovat svůj plán na snížení závislosti místní ekonomiky na ropě nazvaný Vision 2030, aniž by uvolnila omezení uvalená na své obyvatelstvo.
„Kulturní a sociální změny jsou nedílnou součástí tohoto plánu.Ten je pro zvýšení role žen v ekonomice zásadní,“ říká Monica Maliková, hlavní ekonomka banky Abu Dhabi Commercial Bank.
Počet pracujících žen vyskočil od roku 2010 do roku 2015 o polovinu, za prací směřují do Rijádu a druhého největšího města Džidda. A čím dál víc z nich nosí bílé, zelené, fialové nebo květinové abáji, což by bylo ještě před pěti lety považováno za šokující. A otevírají si dokonce butiky s méně tradičními oděvy.
Když designérka Lejla Bišarahová z Džiddy nedávno vezla své oděvy do rijádského bazaru, měla s sebou jen černé abáji. Myslela si, že nic jiného v konzervativním městě neprodá. „Jaké bylo mé překvapení, když prodejci vedle mě vystavovali barevné abáji a lidé si je kupovali,“ říká Bišarahová. „Myslím, že jsme tuto změnu potřebovali,“ dodala.
Řízené změny
Ženy vnímají barevné oblečení jako průlom, což naznačuje, že sociální reformy probíhají řízeným tempem určovaným vlivnými náboženskými kleriky. Jen jeden z 24 cílů plánu Vision 2030 se týká rozvoje žen. Saúdské království je jedinou zemí na světě, kde ženy nesmí řídit auto. Společenská pravidla je tak nutí k závislosti na svých mužských příbuzných. Bez povolení například nesmí ani opustit zemi.
Pasáž týkající se oděvu abája na oficiálních webových stránkách náboženských nařízení říká, že by neměl mít zdobení, které přitahuje pozornost, ornamenty, kresby či nápisy a neměl by také připomínat oblečení bezvěrců či mužů.
Vyjádření jednoho duchovního z minulého měsíce ovšem naznačuje, že co do barevnosti se práh tolerance rozšiřuje. „Pokud není přiléhavá nebo průsvitná, nevidím nic špatného na abáje hnědé nebo jiné nevýrazné barvy,“ nechal se slyšet šejk Abdullah al-Maníja, člen saúdskoarabské rady imámů.
„Ačkoli záblesky béžových nebo růžových abáj v moři černých hábitů vypadají při pohledu zvenčí nedůležitě, ústupky v ženském oblékání reflektují hlubší posun v saúdské společnosti,“ podotýká Hala Aldosariová, hostující výzkumnice na Arab Gulf States Institute v americkém Washingtonu. „Debaty na sociálních sítích v posledních letech podpořily větší uvědomění žen, zejména co se týká jejich statusu a kulturního vlivu. Ženy jsou vzdělané, mají po internetu lepší přístup k informacím. Mnoho tabu se on-line diskutuje víc než kdykoli předtím,“ doplnila Aldosariová.
Úcta k tradicím
Pro vládnoucí královskou rodinu ale záležitosti žen stále nemají příliš vysokou prioritu a je potřeba dále obměkčovat konzervativní náboženské skupiny.
Zástupce korunního prince Mohammed bin Salman například plánuje bezprecedentní ekonomické kroky jako prodej akcií státní ropné společnosti. Jeho cíle pro ženy jsou však skromnější. V rámci plánu Vision 2030 chce vláda například v příštích 14 letech zvýšit podíl žen na pracujícím obyvatelstvu z 22 na 30 procent. To je menší procento než aktuálně v Súdánu.
O tom, zda je ženské odívání předepsáno náboženstvím, se vedou debaty. Oficiální královský náboženský úřad říká, že ženy jsou povinny si zakrývat obličej a ruce, ale mnoho učenců namítá, že příkaz je zakořeněn v kultuře, ne v písmu. A zatímco stereotypem saúdské ženy je černá zahalená postava, v jižních částech království jsou tradičním oděvem ženy květinové šaty a slaměné klobouky.
Mezi lidmi ale převládá dojem, že zahalování požaduje náboženství. „Já si zakrývám obličej z náboženských důvodů,“ říká Heba Ahmedová, prodavačka kosmetiky z Rijádu. „Žijeme v tradiční společnosti a nemyslím si, že to je špatné.“
Někteří muži si dokonce nošení nikábu vyhrazují v manželské smlouvě.
Ženy, které se odváží měnit dress code, v těžce patriarchální společnosti nevyhnutelně vyvolávají odpor. Poté, co čtyři saúdské ženy na letošní olympiádě v Rio de Janeiru soutěžily s odkrytým obličejem, na Twitteru se rozbujel hashtag vyjadřující, že nereprezentují Saúdskou Arábii. „Soustředili jsme se na účast žen a ztratili jsme úctu ke svým tradicím,“ napsal také na sociální síti jeden muž.
Abdalláhův odkaz
Změny, které ženy povzbuzují v kreativitě oblékání, odstartoval minulý král Abdalláh. Jmenoval ženy do svého poradního orgánu, byla po něm pojmenována první univerzita vzdělávající společně obě pohlaví a nechal vybudovat obchody se spodním prádlem a kosmetikou, které zaměstnávaly jen ženy.
„Co odstartovalo jako generační posun, dál umocnil pád cen ropy,“ upozorňuje Paul Musgrave, který přednáší politické vědy na americké University of Massachusetts.
Když v lednu 2015 převzal moc král Salman, levná ropa už nějakou dobu krátila vládní příjmy. Loni království zaznamenalo rozpočtový deficit dosahující skoro 100 miliard dolarů. V rámci plánu vedeného princem Mohammedem bude vláda zastavovat dotace na energie a zavede daň z přidané hodnoty, náklady na život se tak zvýší. Tlak na to, aby ženy začaly pracovat, se tedy ještě zvýší.
Ale dokud nebudou moct dojíždět do práce a pracovat bez povolení svého „ochránce“, nepřibude pracujících žen v nějakém významném počtu, míní Hala Aldosariová.
Princ Mohammed na tiskové konferenci v dubnu prohlásil, že ženy „musí být efektivní a výkonné“. Když byl ale dotázán, jestli budou moct řídit auto - protože platit za řidiče nebo taxíky je může stát půlku jejich platu - odpověděl, že vláda nemůže vynucovat něco, co společnost odmítá.
Změny podporují hlavně mladí
I vláda ale testuje terén. V dubnu omezila moc náboženské policie, která oddělovala muže od žen, hlídala dodržování dress kódu a dalších pravidel.
Nově nesmí tento orgán zatýkat bez přítomnosti státní policie. Nyní tak například na některých ministerstvech pracují ženy a muži bok po boku a cizinky mohou chodit s nezakrytými vlasy, aniž by je za to někdo káral.
„Sociální změny podporuje hlavně mladší generace,“ říká ekonomka Maliková.
Studentka farmacie Al Shehriová si přestala halit tvář, když se před dvěma lety přestěhovala za studiem do Chicaga. Když jede o zimních prázdninách do Rijádu, ke starým pořádkům se nevrací a obličej si už nezakrývá. „Když měla náboženská policie víc pravomocí, bylo to těžké. Teď se všechno mění a já jsem za to opravdu šťastná,“ uzavírá.
