Nejvíce postižené jsou sady na jižní Moravě, ale i na dalších místech na střední a severní Moravě. Některé moravské ovocnářské podniky, které neobvykle chladné jarní počasí drtivě poškodilo již druhý rok po sobě, by se kvůli výpadku mohly podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka dostat i do existenčních problémů. O případné pomoci státu jsou ovocnáři podle Ludvíka připraveni jednat. Loni vláda ovocnářům na mrazové škody dala odškodnění 133 milionů korun.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden uvedl, že ovocnáři kvůli škodám z mrazů mohou počítat s podporou státu. „Zemědělství je sektor, který je výrazně závislý na počasí, je to zásah vyšší moci. Vždycky jsem říkal, že budeme připraveni zemědělcům nabídnout pomocnou ruku,“ prohlásil Jurečka na chovatelském veletrhu v Brně. Míru případné náhrady škod neuvedl.
Část ovocnářů přijde o všechno, škody z mrazíků však budou menší než loni |
Mrazy zasáhly Česko 21. dubna a 10. května. „Nejčastěji šlo o teploty kolem minus tří stupňů Celsia, ale na mnoha místech byly zaznamenány teploty i kolem minus šesti. Navíc mrazy působily většinou po celou noc, nešlo o žádné ranní přízemní mrazíky,“ uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Ludvík.
Mrazy zničily úrodu v odhadovaném objemu 42 000 tun, což představuje 25 procent z průměru sklizní ovoce v Česku v poledních třech letech 2014 až 2016 ve výši 167 000 tun. U meruněk se čeká propad o 82 procent, u broskví o 74 procent. Mrazy významně zasáhly i třešně s odhadovaným propadem 51 procent. „U třešní se negativně projevilo i špatné opylení,“ řekl Ludvík. U jablek, kterých se v minulých třech letech sklízelo téměř 138 000 tun je odhad propadu produkce 22 procent. Významné škody se čekají i u hrušní a rybízu.
Tento čtvrtek už zveřejnili své odhady škod vinaři. Na vinicích způsobily jarní mrazy podle Svazu vinařů škody za 1,2 miliardy korun.
Má smysl pokračovat, ptají se ovocnáři
Ludvík připomněl, že od roku 2007 jde již o šestý rok, kdy produkci ovoce negativně ovlivnily jarní mrazy. „Řada ovocnářů si tak klade otázku, zda má smysl ještě pokračovat,“ upozornil Ludvík. Největší škody z mrazů ovocnáři utrpěli v roce 2011. Tehdy mezi 4. až 6. květnem mrazy částečně nebo úplně poničily asi 10.500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb v Česku. Tehdejší úroda 101.249 tun ovoce patřila mezi nejnižší sklizně za posledních 50 let.
Ovoce je jednou z nejnáchylnějších plodin v zemědělství, kdy jediné mrazivé ráno dokáže podle Ludvíka zničit celoroční úsilí ovocnářů. Obrana ovocných sadů před mrazy je přitom omezená. Technická zařízení k ochraně sadů, například protimrazové závlahy, parafinové svíce či promíchávání vzduchu pomocí ventilátorů, jsou velmi nákladná. Například u svící, které jsou neúčinnější, může jít při dvou mrazivých nocích o náklad kolem 80.000 korun na hektar.
Kvůli velké rizikovosti jsou možnosti komerčního pojištění omezené. „Standardně lze proti mrazu pojistit jen jahodník a v omezené míře, jako doplňkové pojištění, pouze jablka,“ uvedl Ludvík.
