Mandlovnu, která se krčí na jedné z hlavních ulic městečka vedle ovoce a zeleniny, založila loni v lednu Martina Bedrnová.
Doby, kdy se na mandl chodilo jako do pekárny, jen s košem prádla, minuly. Z měst tyto obchody téměř zmizely a nebýt podnikatelky, ani v Úvalech by si na ně asi nikdo nevzpomněl.
"Za mých dětských let byla mandlů velká spousta. Nepamatuju si, že by někdo z mých známých nechodil na mandl. Mnozí známí, co ke mně chodí, tak byli rádi, že to tady vzniklo," říká majitelka nového obchodu Martina Bedrnová.
Za hodinu a půl, kterou jsme v obchodě strávili, přišla jedna zákaznice. K vyžehlení přinesla kalhoty pro manžela. "Když přijde deset zákazníků, tak se dá říct, že je dobrý den," vypráví majitelka. Nedělá to ale pro peníze.
"Baví mě žehlit," říká s humorem a dodává, že ji baví "rozjíždět nové věci". Žehlení nabízí mezi službami vedle mandlování. Pánskou košili vyžehlí za 35 korun, kalhoty za 28 korun. Ceny za mandlování jsou podobné: velké prostěradlo za 24 korun, povlak za 36 korun a polštář za osm.
Denně si tak majitelka mandlu přijde sotva na pár stovek. Za pronájem dvou malých místností měsíčně zaplatí přes pět tisíc plus energie. V jedné místnosti je kancelářský stůl, kde se přijímají zákazníci a za ním žehlicí prkno, u kterého, když je třeba, žena žehlí a vyhlíží na ulici.
V zadní místnosti je asi nejdražší věc v obchodě - mandl. Ale ani stroj s jedním válcem, který žehlí ložní prádlo, moc nestál. Dvacet pět let ležel nedotčený ve sklepě a tato léta srazila jeho cenu na pět tisíc. Bedrnová si pochvaluje, že je jako nový. Zmačkaná prostěradla a povlaky, která majitelka vloží do mandlu, vyjedou za okamžik rovná.
Žena nedělá prádlo pro firmy, jako jsou hotely a restaurace. Nemá totiž možnost ho vyprat, jak většinou chtějí. Musela se tak celou dobu spoléhat na několik desítek stálých zákazníků. "Uvažovala jsem o tom, že bych to rozjela ve velkém," říká. Nebránilo ji v tom prý místo, ale požadavky hygieniků.
Teď navíc bude muset svůj podnik zavřít. "Do konce ledna to bylo fajn. Měla jsem i paní, co mi pomáhala. Ale počátkem února, jak když se mávne proutkem, ubylo hodně lidí," svěřila se a úbytek zákazníků zdůvodnila finanční krizí.
Až to zavře, vezme si s sebou část práce domů. "Asi si budu muset najít zaměstnání," dodala žena. Zatím má ale otevřeno a autem před svým obchodem, které vypadá jako nepojízdná muzeální reklama, občas vyžehlené prádlo také rozváží.
