Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdyby počkal, mohl dostat víc. Muž se po úrazu připravil o peníze

  21:00aktualizováno  21:00
Opravář trolejbusů utrpěl pracovní úraz a stal se z něj invalida. Trvalé následky úrazu si chtěl nechat proplatit od pojišťovny. Bohužel zrovna v době, kdy se měnila pravidla pro hodnocení diagnóz. Dostal tak o více než sto třicet tisíc méně, než by býval mohl.
Lékař vystavil posudek podle starých pravidel, která za úrazy přiznávala méně peněz. Ilustrační foto

Lékař vystavil posudek podle starých pravidel, která za úrazy přiznávala méně peněz. Ilustrační foto | foto: SXC

Na konkrétní případ, který ukazuje, že je dobré se při jednání o odškodnění poradit, upozornil server Poradnapoškozeného.cz.

Pan Pavel pracoval jako opravář trolejbusů u dopravního podniku. Při opravě podvozku porouchaného trolejbusu nešťastnou náhodou spadnul do „díry“, odkud se podvozky opravují. Vážně si poranil záda - polámal si meziobratlové ploténky. Byl více než rok v pracovní neschopnosti, a pak dostal invalidní důchod. Kvůli následkům poranění si také musel najít méně fyzicky náročnou práci.

Jednalo se o pracovní úraz, proto měl Pavel nárok na plné odškodnění podle zákoníku práce. Veškeré nároky je třeba uplatňovat u zaměstnavatele a ten je potom žádá u své pojišťovny. Přesto mnohdy poškození zaměstnanci jsou v přímém kontaktu s pojišťovnou, to je ale pouze pro usnadnění komunikace. Například u nároků z úrazů při dopravních nehodách lze nároky chtít rovnou od pojišťovny viníka, což je výrazné usnadnění pro poškozené.

Odškodnění za pracovní úrazy

  • Je kryto pojištěním odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy.
  • Vzniká, jakmile zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřou pracovní smlouvu. V podobném módu se řeší i pracovní úrazy, ke kterým dojde v režimu dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Musí jít o pracovněprávní vztah.
  • Nárok na odškodnění nemají ti, kdo pracují na živnostenský list (často např. řemeslníci, kteří místo pracovní smlouvy mají s firmou uzavřenou pouze smlouvu o spolupráci a za odvedenou práci vystavují faktury – obvykle jde o tzv. švarcsystém). Úrazy na pracovišti, které nastanou v těchto případech, nejsou pracovní a žádné odškodnění za ně nárokovat nelze, leda by se prokázalo zavinění jiné konkrétní osoby, nebo byl úraz krytý soukromým úrazovým pojištěním.

Pavel dostal od zaměstnavatele (resp. jeho pojišťovny) ušlou mzdu po celou dobu pracovní neschopnosti, nyní dostává i tzv. rentu. To je doplatek mezi mzdou, kterou dostával před úrazem a mzdou, kterou dostává nyní s připočtením invalidního důchodu.

Pojišťovna mu zaplatila rovněž všechny náklady spojené s léčením včetně ošetřovného – to jsou náklady spojené s nutností zajistit si ošetřování jinou osobou během rekonvalescence. Toto je nárok, které zaměstnavatelé, ani pojišťovny standardně neproplácejí, a je potřeba o ně bojovat. Na jaře roku 2015 uplatnil Pavel nárok na bolestné, které pojišťovna rovněž proplatila.

Největší problém nastal v okamžiku, kdy pan Pavel uplatňoval nárok na odškodnění trvalých následků. Začátkem října 2015 pojišťovna Pavlovi aktivně zaslala příslušný formulář pro ošetřujícího lékaře, který mu ho vyplnil podle v té době již neplatné vyhlášky, a pojišťovna velmi rychle odškodnění podle tohoto formuláře zaplatila. Muž dostal něco málo přes 70 tisíc.

Pojišťovna ho neupozornila, že brzy bude účinné nové vládní nařízení. Kdyby přitom počkal na účinnost tohoto nařízení, které nově upravuje odškodnění za pracovní úrazy, dostal by odškodnění přes 200 tisíc korun.

„Nové vládní nařízení č. 276/2015 Sb. stanovuje vyšší hodnotu bodu (nově 250 Kč), a zároveň navyšuje počet bodů za jednotlivé diagnózy, takže za stejné zranění lze dosáhnout někdy i troj až čtyřnásobek, než podle dnes již neplatné vyhlášky MZ č. 440/2001 Sb.,“ vysvětluje Lukáš Kaplan, právní poradce serveru Poradnapoškozeného.cz.

Aktivním přístupem se připravil o peníze

Pavel udělal tu chybu, že uplatnil nárok na odškodnění podle staré vyhlášky, přestože bylo možné postupovat již podle nového vládního nařízení. „Nechal si totiž vydat posudek před nabytím účinnosti tohoto nařízení, přestože mohl ještě chvíli počkat, a nechat si zpracovat posudek podle nové právní úpravy,“ doplnil Kaplan. Kdyby Pavel nebyl tak nezištně aktivní v přímé komunikaci s pojišťovnou, mohl získat výrazně vyšší odškodnění.

Pojišťovna využila jeho neznalosti ve svůj prospěch. Nyní má Pavel možnost bránit se soudně, ale výsledek je nejistý. Nové nařízení totiž hovoří jasně. „Pokud bylo posouzení trvalých následků zpracováno podle starší právní úpravy, odškodňuje se podle dříve platných právních předpisů,“ uzavírá expert z Poradnapoškozeného.cz.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.