Mzdy často neodpovídají výplatním páskám

- Vyplácením černých mezd, které řada firem ve službách a obchodu používá zcela běžně, přichází státní rozpočet ročně až o dvanáct miliard korun. Tyto mzdy se totiž nezdaňují a neodvádí se z nich pojištění. Pro zaměstnance je větší - nezdaněná - výplata výhodnější jen do chvíle, než například onemocní nebo ztratí práci. Ve stáří musí počítat s menším důchodem - rozdíl může přesahovat i tisíc korun měsíčně.

Více informací o tom, jaká rizika nese vyplácení a pobírání minimálních mezd a černých odměn, přinese zítřejší příloha Peníze

A netýká se to jen lidí, kteří mají do penze několik let. Důchod se totiž počítá podle příjmů od roku 1986 a od roku 2016 bude výpočet vycházet dokonce z mezd za posledních třicet let.

V rozporu se zákonem jsou především podnikatelé, kterým za vyplácení černých mezd hrozí i vězení. Přestože tak firmy postupují již několik let, zatím nebyl podle dostupných informací nikdo z jejich majitelů postižen.

"Je to obtížné. Na takového podnikatele bychom museli dostat udání a hlavně mu prohřešek proti zákonu dokázat. To je velmi složité, neboť peníze se vyplácejí z ruky do ruky na základě ústní dohody," konstatovala ředitelka Úřadu práce Prahy 8 Markéta Vacíková.

Podle Evy Holánové z ministerstva práce a sociálních věcí i podle pracovního práva se nedá podobné počínání většinou zcela jednoznačně prokázat, protože zaměstnavatel uzavře se svým pracovníkem řádnou pracovní smlouvu.

Ministerstvo financí zatím žádné změny, které by problém řešily, nepřipravuje. Dosud ani nevypracovalo odhady, o kolik peněz státní pokladna kvůli černým odměnám přichází.

"Kdybychom dokázali spočítat, kolika firem se to týká a jaké tím působí škody státnímu rozpočtu, mohli bychom zasáhnout," řekl ředitel odboru metodiky výkonu daňové s<%0>právy ministerstva financí Stanislav Špringl.

Rozpačitý zůstal nad otázkou řešení daňového úniku i ředitel přímých daní z téhož ministerstva Petr Pelech: "Na to je velmi složitá odpověď. Domnívám se, že podnikatele by měly prověřovat hlavně pracovní úřady. Odhalování původu černých peněz, ze kterých se tyto odměny vyplácejí, je zase práce finanční kontroly."

Sami podnikatelé svůj postup brání. "Kdybychom nešli cestou vyplácení černých mezd, zřejmě bychom v konkurenci, která se chová stejně, zkrachovali," míní obchodník s oděvy, který si nepřál být jmenován, protože se obává postihu finančního úřadu.

"Raději zaplatíme více našim zaměstnancům než státní pokladně. Jejich platy by jinak byly neúnosně nízké. Pokud jsou třeba nemocní, dávky jim dorovnáváme," dodává majitel obchodu.

Předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda však takový systém rezolutně odmítá: "Je to podvod a nekalá konkurence. Společnosti okrádají státní rozpočet už ve chvíli, kdy vytvářejí z nepřiznaných tržeb černé fondy, z nichž pak tyto odměny dávají.

Pokud firma nemůže vyplácet plné mzdy a z nich pojištění, nemá na trhu podle mě místo. Ať třeba zkrachuje. S takovými praktikami nebudeme mít v Evropské unii co dělat."