Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stejná práce, jiné peníze. Komu se vyplatí dělat pro stát a komu pro firmu?

  6:00aktualizováno  6:00
Dělají sice úplně stejnou práci, ale peníze za ni dostanou různé. Záleží jen na tom, jestli pracují pro stát, nebo v soukromé firmě. Zatímco stát dokáže mnohem lépe zaplatit zaměstnance ve zdravotnictví či uklízečky, soukromé firmy naopak dávají výrazně víc ajťákům, právníkům či účetním.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Právě u lékařů a zdravotních sester jsou podle Informačního systému o průměrném výdělku rozdíly v odměňování nejvyšší. Zatímco třeba medián platu lékaře specialisty ve státním zařízení je přes 67 tisíc korun, v organizacích, které se neřídí platovými tabulkami, je prostřední mzda o dvacet tisíc nižší.

„Příčinou jsou právě platové tabulky. Ve fakultních nemocnicích se jimi musí řídit povinně, ale v soukromých nemocnicích, včetně krajských akciovek, jsou mzdy zaměstnanců to první, na co většina manažerů sáhne, pokud potřebuje snížit náklady,“ říká Michal Sojka z České lékařské komory.

Rozdíly se netýkají jen lékařů, ale i dalšího personálu. Třeba sestry bez specializace mají ve státních zařízeních o 40 procent víc než jejich kolegyně ze soukromých. Jak ale tento týden upozornil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek, v krajských nemocnicích jsou ve výdělcích vedoucích lékařů dramatické rozdíly. U primářů se mzda liší i víc než čtyřnásobně.

Ministerstvo se do mzdové politiky soukromníků nechce míchat

Komora proto nyní usiluje, aby se odměňování zdravotníků sjednotilo. Tedy aby ve všech nemocnicích – bez ohledu na zřizovatele – platily pro personál státní platové tabulky. „Pacienti by měli mít právo, aby je ošetřoval stejně zaplacený personál. Chápeme to jako nástroj k zajištění kvalitní péče,“ říká Sojka.

Grafika: kolik platí za stejné profese stát a kolik soukromníci.

Ministerstvo zdravotnictví nechce úroveň mezd v nestátních zařízeních komentovat. „Patří to plně do mzdové politiky zaměstnavatelů,“ říká mluvčí resortu Štěpánka Čechová. Ale chybějící pracovníci nijak nenutí šéfy nestátních špitálů, aby mzdy zvedly. Naopak, rozdíl mezi státem a „nestátem“ se od roku 2011 ještě prohloubil. Zdravotníci přitom chybí napříč všemi profesemi. „Nejcitelněji se situace projevuje zejména u zdravotních sester u lůžka,“ dodává Čechová.

IT specialistům stát nevoní

Na vyšší peníze si ve státních službách přijdou také jinak mizerně placené uklízečky. „Pokud jsou součástí nemocnic opakovaně dotovaných z veřejných rozpočtů, mají se obvykle velmi dobře ve srovnání s těmi ostatními. I jim je totiž placeno tabulkově, bez ohledu na efektivitu,“ říká Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur. „Zatímco soukromník může personálu zaplatit jen to, na co má, státem vlastněné zařízení si dovolí žít dlouhodobě na dluh a lidem vyplácet to, co si vyvzdorují,“ dodává.

Naopak u soukromých firem se mají lépe zejména ajťáci, a to bez ohledu na specializaci. A také účetní či právníci, třeba podnikoví právníci či specialisté na legislativu berou u soukromníků o 13,5 tisíce víc. IT specialisté se do služeb státu nehrnou ani přesto, že těm nejlepším slibuje vláda dvojnásobný tabulkový nástupní plat.

Navíc nabírání lidí do státní správy ztížil služební zákon. „Výběrová řízení se kvůli němu neúměrně protahují. Část nově nabraných zaměstnanců navíc při čekání na přezkoušení zůstává v nejnižších platových třídách – klidně i několik měsíců. To není příliš motivující,“ říká analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Neodpovídající plat má více než polovina českých zaměstnanců

„Nespravedlivost odměňování je v českých poměrech jedno z nejcitlivějších témat, které pociťuje nadpoloviční většina českých zaměstnanců. A nevyhýbá se ani státní správě,“ doplňuje Dombrovský.

Ne pro všechny se však hodí práce ve státní sféře. „Rozhodně ji nedoporučuji plošně jako kariérní start. Pozice zde vnímám jako vhodné pro ty, kteří upřednostňují jistotu pracovního místa před vlastními kariérními ambicemi. Profesní růst ve státní sféře je omezený a přesně naplánovaný,“ říká Ladislav Kučera, ředitel personálně poradenské společnosti Hays.

Srovnání, které bere v úvahu medián (tedy hodnotu, která rozděluje zaměstnance na dvě stejné poloviny, z nichž jedna bere víc a druhá méně) pro každou profesi, může být mírně zavádějící. Třeba kvůli odlišnému počtu zaměstnanců v jednotlivých sférách či délce odpracované doby.

Zároveň je však důležité. Podle aktuálního průzkumu společnosti LMC mezi více než tisícovkou respondentů je právě vidina vyšší mzdy tím, co motivuje zaměstnance ke změně místa zdaleka nejčastěji. Přiměla by k odchodu čtyři pětiny lidí. A to bez ohledu na sektor.

Rozdíl soukromého sektoru od státní sféry se v průzkumu také projevil. Možnost kariérního růstu a dalšího vzdělávání by motivovala k odchodu mnohem víc zaměstnance u soukromníků než těch pracujících pro stát.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.