Mzdová vyjednávání se ve většině firem rozjíždějí právě teď, koncem října a v listopadu. Z těch, kde už mají jasno, vyplývá, že mzdy porostou méně než sedm procent požadovaných odboráři.
Firmy však většinou slibují svým zaměstnancům k navýšení platu ještě odměny, když budou dobře pracovat a podniku se bude dařit.
"V naší kolektivní smlouvě je závazek firmy vůči zaměstnancům, že v případě překročení plánovaného hospodářského výsledku bude deset procent z toho vyplaceno zaměstnancům," říká například finanční ředitel ŽDB Tomáš Hladík.
A naopak existují firmy, kde se nebude přidávat vůbec. "Nemůžeme si dovolit žádný růst mezd," říká Andrea Šamonilová ze společnosti Securitas, která má více než tisícovku zaměstnanců. Ti berou 9,5 tisíce hrubého.
Výhody investování do fondů jsou zřejmé. Jaké jsou však nevýhody? Co vám hrozí?
Co nás v práci spolehlivě rozzuří? Třeba nespolehlivost těch druhých. Jak se bránit vzteku?
Výrobky vysoké kvality za nízkou cenu, to tvrdí výrobci. Je tomu skutečně tak? Co čekat?
Tůma varuje před nákazou
Růst žádaný odbory ČNB nevyděsil. "Odhadujeme růst mezd o 6,5 až 7 procent a ten inflaci neohrožuje," uvedl po setkání Tůma. Podobně mluví i ekonomové.
Ale jinak už hodnotí vývoj mezd u státních zaměstnanců. Těm se díky výraznému zvýšení platů policistů "zvedne" plat v průměru o 1800 korun měsíčně a příští rok se vyšplhá nad 20 tisíc korun. Kvůli tomu opticky vzroste až o osm procent i celková mzda v Česku.
"A to je více, než by bylo záhodno vzhledem k výkonu ekonomiky," říká analytik České spořitelny Miroslav Plojhar. Neočekává sice, že by kvůli tomu výrazně vzrostly ceny, ale ubude méně lidí bez práce.
Otázkou navíc zůstává, nakolik se výrazné přilepšení státním zaměstnancům odrazí v soukromé sféře. "Máme určité obavy ze mzdové nákazy," říká Tůma. A samy firmy jeho slova většinou potvrzují.
"Je třeba počítat s tím, že zástupci odborových centrál mohou tímto růstem argumentovat při vyjednávání o nárůstu mzdy," říká Pavel Tesař z tiskového oddělení Českých drah. Ty jsou v Česku se skoro 70 tisíci lidmi největším zaměstnavatelem. O platech začnou jednat počátkem listopadu.
"Zejména naprosto nepřiměřený nárůst platů u některých státních zaměstnanců je pro naši pozici při vyjednávání těžko zdůvodnitelný," říká i personální ředitel Staveb silnic a železnic Aleš Frána.
Podniky zdůrazňují, že pro ně je hlavní při rozhodování o zvyšování mezd, kolik firma vydělává. "Zadlužování státu pro nás není měřítkem," říká personální ředitel Hayes Lemmerz Autokola Jaroslav Skoumal.
Sami odboráři obavy z toho, že by se výrazný růst mezd ve státní sféře přelil i do podniků, nesdílejí. "Kolektivní vyjednávání směřují k dohodě obou stran. A samotný zaměstnanec, který by chtěl vyšší růst, nemá takovou sílu, aby si prosadil přilepšení jako policista," říká šéf odborů Kovo Jan Uhlíř.
Nejvíce si vydělávají bankéři, vzhůru míří i šikovní dělníci U počítačových odborníků se není čemu divit. Není jich dost, a navíc odjíždějí pracovat za hranice. "Programátoři si proti loňsku polepšili o čtyři tisíce korun. Nejčastější plat pro člověka s dvouletou praxí se pohybuje kolem 32 tisíc korun, ale někdy jde i o násobky. Hodně záleží na firmě," říká Martin Ježek z personální agentury Grafton Technologies, který vyhledává počítačové talenty. V bankovním sektoru se pracuje za průměrnou mzdu 37 tisíc korun. I když proti loňsku v bankách pracuje o tisíc lidí méně, některé domy nabírají. "Letos otevíráme 16 nových poboček, celkem jde o 64 míst," říká Vladimíra Josefiová, ředitelka personálního oddělení Živnobanky. "Průměrná mzda je u nás 27 560 korun," dodává. Podle ní už dnes při náboru nových lidí nehraje takovou roli praxe v oboru jako spíše ochota poskytovat dobré služby. Průměr v České spořitelně je kolem 24 tisíc korun a třeba v Raiffeisenbank kolem třiceti tisíc. Skokani roku Nejen na příkladu počítačových expertů je možné vidět, jak se srovnávají platy v rámci Evropské unie. Totéž platí pro piloty. "Vstupem do unie se změnila cena práce některých specialistů. Odborně připravení a jazykově vybavení lidé mohou najít uplatnění nejenom v ČSA, ale kdekoliv v Evropě," říká prezident Českých aerolinií Jaroslav Tvrdík. "My jsme už dnes svědky toho, jak některé velké letecké společnosti pořádají v Česku výběr pilotů, stewardů či leteckých mechaniků, a tak musíme zaměstnancům vytvořit takové podmínky, aby měli zájem," konstatuje Tvrdík. Mezi nejlépe placenými se najdou i dělnické profese. V elektrárnách, automobilkách nebo v dolech průměrná mzda mírně převyšuje 20 tisíc korun. To je stále nad celorepublikovým průměrem, který v letošním pololetí činil 17 800 korun. "U nás mají horníci průměrně 22 tisíc korun, záleží na kvalifikaci a na tom, zda pracují v dole nebo na povrchu," říká odborář Josef Nejezchleba z ostravského Dolu Paskov. V automobilkách je podle ČSÚ průměrná mzda 20 tisíc korun, ale například v Kolíně je nejčastější plat i s bonusy asi 17 tisíc korun, v mladoboleslavské Škodě Auto 19 tisíc korun. |