Ale vzrostly samozřejmě i výdaje.
Více než čtvrtinu příjmu tehdy utratil člověk za jídlo a pití. Dnes lidé dávají největší balík z rozpočtu na bydlení, dohromady pětinu, a potraviny jsou hned na druhém místě.
Nákupní košík se však proměnil v nákupní vozík, a kdo nezajde alespoň jednou týdně do supermarketu, vymyká se průměru.
"Téměř polovina oslovených lidí chodí do nákupního centra aspoň jednou týdně," uvedl Tomáš Drtina ze společnosti Incoma Research, která dělala v říjnu průzkum nákupních zvyklostí. Roste také obliba zásilkového prodeje a nákupů přes internet.
Lidé stále více dbají o módu a životní styl obecně. S tím souvisí i nové poměry ve vybavení domácností. Proti roku 1989 přibylo ledniček, televizorů, videorekordérů, telefonů, aut i myček.
Na počátku 90. let prala jen každá druhá rodina v automatické pračce a jen dvě třetiny rodin se dívaly na barevnou televizi. Dnes je pračka i televize automaticky všude a objevily se i počítače, které má nyní pětina domácností.
Rodina je stále náročnější. "V počátcích našeho podnikání byl naprostý přetlak poptávky nad nabídkou. Dá se říci, že co se dostalo do obchodů, to se taky prodalo," popisuje Pavel Sláma, ředitel společnosti Datart.
"Reklama měla v té době naprosto magickou moc. Stačilo vylepit plakát s tím, že tento model přehrávače je nejlepší, a lidé tomu bezmezně věřili. Dnes je situace diametrálně odlišná a o každého (případného) zákazníka musíme hodně bojovat," dodává.
Češi berou šestkrát víc než před 15 lety - čtěte ZDE |
Přestože domácnosti jsou komfortně zařízené, lidé je rádi opouštějí, když mají dovolenou. Nejezdí se už jen do "spřátelených socialistických" zemí, i když Bulharsko se vrací na špici a Chorvatsko je stálicí. Češi objevují například i exotičtější kraje na severu Afriky.
Když pak z těch všech výdajů něco ušetří, peníze vloží na účet v bance, na stavební spoření, penzijní připojištění nebo do životního pojištění či podílových fondů. Od roku 1990 se vklady na bankovních účtech pětinásobně zvýšily na 980 miliard korun.
A když peníze chybějí, domácnost si půjčí. Průměrná domácnost dluží přes dvě stě tisíc korun finančním domům nebo leasingovým společnostem. Velkou část z toho tvoří hypotéky. Objem půjček od bank vzrostl od roku 1990 osminásobně, na 245 miliard korun.