Na Mělníku, pevný bod ve víru změn

V Praze na Letné, v činžovní čtvrti, kde se bůhvíproč kouří z kanálů, stojí hospoda NA MĚLNÍKU. Nebo snad Na Mělníce? Každopádně, už dlouhá léta je to podnik, který se mezi zájemci o rušné městské pivnice těší dobré pověsti. Navíc má otevřeno do dlouho, což je další sympatický rys, přetrvavší zde z dob socialismu. Pro ty, kdo to tu znali dřív, může být vzkaz stručný: Skoro všechno při starém, jen ve sklepě přibyla "Plzeňka", kde ve více či méně vydýchaném ovzduší čepují prazdroj. A jídelní lístek se rozšířil na několik stran. A místo popovického kozla je na hlavním čepu radegast, což není změna ani k lepšímu, ani k horšímu. Pivo je dobře ošetřeno, ovšem u černého radegastu ani to nestačí na víc než dvě hvězdičky (viz subjektivní hodnocení). Na Mělníku se vždycky pilo dobře a hodně, za podpory sehrané obsluhy. Číšníci pracují ve dvou podle dělby jídla - pití, roznáška je rychlá a přesná. Jsou to profesionálové třetí až čtvrté cenové skupiny, trochu přísní a strozí, ale přitom korektní. I to je mělnický zvyk. Jeden z číšníků je podoben sparťanskému stoperovi Novotnému, což se dobře hodí do lidové hospody kousek od letenského stadionu. Že má hospoda kompetentní správce, se potvrdilo na Nový rok. V poledne otevřeno jako obvykle, záchody včetně plechového žlábku na nedopalky vypucované savem. Obsluha premává bez zakolísání a nebýt nadprůměrného počtu ponocováním zdecimovaných hostů, člověk by si nevšiml, že Silvestr skončil před pár hodinami. Jistě, všechno má svou pihu na kráse - například není úplně taktické, když číšník vyčkávající za pípou usrkává z lahvového prazdroje. Na druhou stranu, personál sem chodívá i v civilu po pracovní době a klábosí s kolegy a štamgasty, což je důkaz dobrého piva a přátelské atmosféry. Mělník proslul také tím, že se tu o večerech skoro nedá najít volný stůl. Hlavně v pátek. Plzeňkou se sice kapacita rozšířila, ale i tak je lepší pokusit se objednat místa předem. Stolní společnosti se mohou rozesadit dokonce ve dvou saloncích, nepočítaje v to další šámbr séparé, pod mapou obou polokoulí, oddělené od lokálu tmavě hnědým dřevěným paravánem. Zase - celé zařízení hospody už něco pamatuje, ale z toho plyne příjemná ošuntělost, ne dojem, že je to tu zašlé a špinavé. Viz pruh na linu před stolkem s kasou, vyšlapaný nohama markujících pinglů. S matnou vzpomínkou na pálivé papriky a feferonky, které tu bývaly k mání, jsem si objednal "ostré párečky v chili nálevu", ale nastalo mírné zklamání, protože nálev chutnal jako ocet s cibulí; k tomu včerejší chleba. Sekaná s bramborovým salátem byla mnohem lepší, ale dvojitá porce (čili 20 deka sekané a víc salátu) přišla hnedle na 76 korun. Jinak tu zas nějak draho není, hotová jídla přes den zůstávají pod 50 korunami. V minutkách se moc splést nemůžete, jsou to poctivé porce tradiční hospodské kuchyně. Ve výčepu je puštěná televize, ať je hokej nebo Klaus - Zeman. Většinou se na ni i někdo kouká. Příjemné je, že když člověk na odchodu pozdraví, dočká se od výčepního nebo z hloučku u pípy pozdravné odpovědi. I když je jen náhodným hostem, ba ve výčepu skoro cizím elementem. To je vlastně taky důvod, proč Mělník, řečeno jazykem internetu, zařadit mezi položku "Oblíbené".

NA MĚLNÍKU,

Františka Křížka 28, Praha 7 - Holešovice. Otevřeno pondělí - čtvrtek 11,30 - 0,30, pátek, sobota 11,30 - 1,00, neděle 11,30 - 24,00 hodin. (Je ale vůbec to šíbování po půlhodinách zapotřebí?) Žádná hvězdička je nejméně, pět absolutně nejvíc. Útratu si platí autoři sami, o hodnocení personál neví.

Radegast světlý 18,90 Kč ***
Radegast tmavý 18,90 Kč **
Prazdroj 21 Kč ****
Kelt (nehodnocen) 34 Kč
Kvalita obsluhy ****
Celkový dojem ****