Na řadu domácností čekají vyšší výdaje a méně peněz

- Z loňského dobře prostřeného stolu budou muset letos lidé ubrat některé nákladnější lahůdky - s rokem 1999 totiž skončil výrazný růst reálných mezd, rekordně nízká inflace a nulový růst cen energií. Letos budou naopak rodinné rozpočty zatíženy vyšší inflací včetně postupného zdražování potravin, růstem regulovaných cen energií, dopravy či telefonů. Mzdy přitom porostou oproti loňskému roku jen mírně a 800 tisíc státních zaměstnanců bude nejspíš muset na zvýšení platů zapomenout úplně.

"Žádné drama to ale nebude. Pro běžné domácnosti by letošní rok neměl znamenat razantně vyšší zátěž," domnívá se ekonom Investiční a Poštovní banky Michal Skořepa.

Na co se tedy lidé musí připravit? Jestliže loni průměrná domácnost utratila za všechny své po-třeby měsíčně 17 500 korun, letos bude muset při stejné spotřebě přidat jen kvůli růstu cen dalších 858 korun.

Růst regulovaných cen v domácnostech

(průměrná domácnost v Kč/měsíc)

Položka

Výdaj 1998

Zvýšení o

1999 2000
telekomunikace 260 38 13
městská hromadná doprava 110 8 13
osobní železniční doprava 35 0 3
nájemné 553 53 48
elektřina 548 0 83
plyn 303 0 45
teplo 580 23 20
vodné a stočné 173 25 20
osobní autobusová doprava 68 5 8
komunální služby 105 10 8
léky a prostředky zdravotní techniky 170 5 8
pošta 25 0 5
celkem 2930 167 274
čisté peněžní výdaje celkem* 17073 427 858
Poznámka: *včetně inflace ostatních cen
Pramen: ministerstvo financí

V roce 1999 jí přitom stačilo oproti předchozímu roku připlatit jen 427 korun. Na vzestupu výdajů domácností se letos podepíše jednak mírné zdražování zboží a služeb a jednak růst cen, které určuje vláda.

Největší změnou, které si může všimnout každý, bude podle odborníků konec pádu cen potravin. "Lidé si loni zvykli, že ceny potravin klesají. Na to budou muset letos zapomenout. Potraviny určitě půjdou cenově mírně nahoru," míní ekonom ČSOB Jozef Kovalovský.

Ze zboží a služeb, jejichž cenu reguluje stát, letos nejvíce vzrostou výdaje za elektřinu, a to o 83 korun měsíčně, nájemné podraží o 48 korun a plyn o 45 korun. Z celkového vzestupu výdajů domácností vynuceného stoupajícími cenami budou vládní deregulace činit téměř třetinu.

Budou mít domácnosti na takový růst cen dost peněz? Podle ekonomů se rozhodně nemohou spolehnout na tak velký růst mezd, který by vyšší náklady bez problémů pokryl.
Zaměstnavatelé s odbory totiž většinou vyjednali nižší přírůstky platů než loni, a to při vyšší očekávané inflaci. Ministerstvo financí tak odhaduje, že mzdy letos reálně stoupnou jen o 2,6 procenta, někteří ekonomové jsou však ještě pesimističtější.

"Růst reálných mezd odhadujeme jen na půl procentního bodu," říká hlavní ekonom Patria Finance Ondřej Schneider. Prognóza podle něho vychází z předpokládaného šestiprocentního nominálního růstu platů v průmyslu a naopak nulového přidávání ve veřejné sféře při inflaci zhruba 3,5 procenta.

"Zda se budou mít lidé celkově letos hůře, je těžké říci. Ten, kdo má doma elektrický přímotop a pracuje v podniku, který je v konkursu, tak ten na tom bude hůře, ale jinak?" soudí Schneider.

Ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Martin Mácha k tomu uvádí: "Určitě budou poměrně velké skupiny lidí, kterým se situace nezhorší. Například ti, již mají práci v některém z úspěšných podniků s rostoucí produkcí. Naopak nezaměstnaní a lidé z útlumových odvětví nebo státní zaměstnanci zhoršení určitě pocítí."

Více informací se dozvíte v zítřejší příloze Peníze