"Výrazný ekonomický prospěch rozšíření přineslo nepochybně pro obě strany," uvedl komisař pro ekonomické záležitosti Joaquín Almunia.
Jak lidé ve staré patnáctce, tak v nové desítce měli před "velkým třeskem", jak se poslednímu rozšíření říká, velké obavy zejména o životní úroveň. Podle komise se žádná z nich nevyplnila – ani velké stěhování lidí z chudšího Východu do západních zemí.
Na Západě se bojí především odlivu pracovních míst na Východ, kde jsou pro podnikatele hlavně díky nižším mzdám výhodnější podmínky. Včera Almunia argumentoval, že počet pracovních míst ztracených na Západě kvůli takzvané relokalizaci není vysoký, mezi jedním a 1,5 procenta.
Podle komise naopak díky novým trhům získaly západní společnosti mnohem větší odbytiště pro své výrobky. Mohly tak dát práci více lidem. Podle nedávného odhadu Konfederace dánského průmyslu díky rostoucímu vývozu do střední a východní Evropy v Dánsku vzniklo na 35 tisíc nových míst.
Mezitím obyvatelé nových členských zemí podle Almunii zažívají citelný růst životní úrovně. Ekonomický rozvoj je tam díky nutným reformám a obrovskému přílivu přímých zahraničních investic rychlejší než ve staré patnáctce, a to téměř dvojnásobně. Od roku 1997 vzrostla průměrná míra bohatství desítky nových zemí z 44 procent HDP na 50 procent. Česko je mezi nováčky na třetím místě za Kyprem a Slovinskem s 67,8 procenta průměru Unie a přeskočilo už i Portugalsko.
Noví členové také pozvedli svůj obchod se západní Evropou. Podíl dovozu do staré Evropské unie vzrostl mezi lety 1993 až 2005 z pěti procent na třináct. Česko a Polsko jsou největšími exportéry. Vysokou nezaměstnanost se však v nové desítce nedaří snižovat, je stále o 5,5 procenta vyšší než v západní Evropě.
