Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na rozšíření EU vydělali všichni, říká Brusel

  1:00aktualizováno  1:00
Ptají-li se sociologové obyvatel na západě či východě Evropy, lidé se po dvou letech od historického rozšíření Unie o deset nových zemí nadšením nerozplývají. Evropská komise se proto rozhodla dokázat, že díky rozšíření o deset členů Unii prospělo pomocí odborné analýzy. Zveřejnila ji ve středu.
Evropská unie

Evropská unie | foto: Profimedia.cz

"Výrazný ekonomický prospěch rozšíření přineslo nepochybně pro obě strany," uvedl komisař pro ekonomické záležitosti Joaquín Almunia.

Jak lidé ve staré patnáctce, tak v nové desítce měli před "velkým třeskem", jak se poslednímu rozšíření říká, velké obavy zejména o životní úroveň. Podle komise se žádná z nich nevyplnila – ani velké stěhování lidí z chudšího Východu do západních zemí.

Na Západě se bojí především odlivu pracovních míst na Východ, kde jsou pro podnikatele hlavně díky nižším mzdám výhodnější podmínky. Včera Almunia argumentoval, že počet pracovních míst ztracených na Západě kvůli takzvané relokalizaci není vysoký, mezi jedním a 1,5 procenta.

Podle komise naopak díky novým trhům získaly západní společnosti mnohem větší odbytiště pro své výrobky. Mohly tak dát práci více lidem. Podle nedávného odhadu Konfederace dánského průmyslu díky rostoucímu vývozu do střední a východní Evropy v Dánsku vzniklo na 35 tisíc nových míst.

Mezitím obyvatelé nových členských zemí podle Almunii zažívají citelný růst životní úrovně. Ekonomický rozvoj je tam díky nutným reformám a obrovskému přílivu přímých zahraničních investic rychlejší než ve staré patnáctce, a to téměř dvojnásobně. Od roku 1997 vzrostla průměrná míra bohatství desítky nových zemí z 44 procent HDP na 50 procent. Česko je mezi nováčky na třetím místě za Kyprem a Slovinskem s 67,8 procenta průměru Unie a přeskočilo už i Portugalsko.

Noví členové také pozvedli svůj obchod se západní Evropou. Podíl dovozu do staré Evropské unie vzrostl mezi lety 1993 až 2005 z pěti procent na třináct. Česko a Polsko jsou největšími exportéry. Vysokou nezaměstnanost se však v nové desítce nedaří snižovat, je stále o 5,5 procenta vyšší než v západní Evropě.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skupina 19 senátorů podává ústavní stížnost, v níž se domáhají zrušení části...
Devatenáct senátorů zkouší ústavní stížností zrušit část daňového řádu

Skupina devatenácti senátorů se obrací na Ústavní soud v souvislosti se zákonem o kontrolním hlášení DPH. Domáhá se zrušení části daňového řádu. Jedná se podle...  celý článek

Po kauze společnosti Včelpo s ukrajinským medem, nakupuje čím dál víc zákazníků...
Veterináři pozastavili činnost Včelpu, který prodával med s antibiotiky

Jihomoravští veterináři nepravomocně pozastavili činnost společnosti Včelpo, kterou vlastní Český svaz včelařů. Firma se proti rozhodnutí odvolala, případ...  celý článek

(Ilustrační foto;)
Češi spotřebují víc elektrické energie. Produkci táhne uhlí

Češi v letošním prvním pololetí spotřebovali 31 terawatthodin (TWh) elektřiny, proti stejnému období loni o 3,2 procenta více. Meziročně o 2,5 procenta na 44,5...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.