Vinaři tím sice nepřijdou o možnost révu pěstovat, vyrobené víno ale mohou použít pouze pro vlastní potřebu. Kolik vinic zůstalo na Slovácku nezaregistrovaných, spočítají úředníci nejdřív za měsíc.
Třebaže jejich první neoficiální odhady hovoří až o desetině "černých" vinic, pro
region to není žádná katastrofa. Mezi nezaregistrovanými totiž převažují drobní vinaři, réva je neživí. A pokud známým prodají pár desítek litrů vína, stěží se najde někdo, kdo je za to potrestá.
"Zatím vůbec nevíme, jak zajistíme, aby se víno z načerno vysazených vinic neprodávalo. Vždyť na celou republiku je nás tady dva a půl," přiznal úředník z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Registrovaní vinaři budou muset v budoucnu hlásit velikost sklizně, množství vyrobeného i prodaného vína a orientovat se kromě našeho vinařského zákona i ve vinařských vyhláškách Evropské unie. A těch je kolem devíti set stran.
"Především malovinaři mají proto logicky strach z administrativy," vypozorovala už dříve ředitelka uherskohradišťského územního odboru ministerstva zemědělství Ludmila Kuncová.
|
Proč je výhodné |
| - Nikdo už nezpochybní právo na jejich existenci |
| - Bez registrace nelze víno prodávat |
| - Vinař může právo na výsadbu vinice prodat |
"Bylo to hodně finančně náročné, ale zároveň nezbytné, peníze jsme na to dát museli," konstatuje šéf rodinné polešovické firmy.
Pro představu: jeden hektar nově vysazené vinice přijde na šest set až osm set tisíc korun. Třeba společnost Agrosovín Boršice, na regionální poměry vinařský gigant, možná i proto zvolila jinou strategii než novou výsadbu.
"Letos jsme neosadili ani hektar. Získali jsme ale souhlas vlastníků půdy k odkoupení jejich vinic," vysvětlil Josef Magdálek z boršické vinařské společnosti.
