Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Slovákům skokově zdražily energie. Kritika padá na Fica i Křetínského

  14:03aktualizováno  14:03
Slovákům od letošního ledna skokově zdražily energie kvůli změně tarifů. I když úřady novinku zase rychle zrušily, výsledkem je koaliční krize, pokus o sesazení premiéra, snaha vlády o znovuovládnutí energetických podniků a především absolutní chaos v cenách.

Slovenský premiér Robert Fico při rozhovoru pro MF DNES | foto: Pavol Funtál, hnonline.sk

Pro slovenského premiéra Roberta Fica byl slib nízkých cen energií zásadním předvolebním tématem. O to větší bylo překvapení některých Slováků, když jejich platby za plyn a elektřinu zásadně vzrostly.

Příčinou je relativně drobná změna při stanovení regulované složky ceny elektřiny a plynu. Na Slovensku začala platit od 1. ledna. Nová vyhláška tamního energetického regulačního úřadu (ÚRSO) dala větší váhu takzvané pevné složce poplatků za distribuci, kterou lidé uhradí bez ohledu na celkovou spotřebu.

V zásadě se jedná o stejnou změnu, jakou chtěl od letošního roku prosadit u elektřiny v Česku i Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten nakonec od záměru ustoupil po hlasitých protestech a poté, co změnu odmítl i premiér Bohuslav Sobotka (více čtěte zde).

Slováci tak v praxi pocítili to, o čem se v Česku jen teoreticky debatovalo. „Změny distribučních tarifů se dotkly všech odběratelů na celém Slovensku a to jak u plynu, tak u elektřiny. Na středním Slovensku však byl růst fixní složky, tedy platby za možnost odebrat energii na úkor variabilní složky, tedy skutečně odebrané energie, nejvyšší,“ uvedl pro iDNES.CZ Jozef Badida, analytik portálu Energieprevas.sk.

Změna přinesla citelné zdražení elektřiny pro domácnosti s třífázovým jističem, tedy takové, které používají například také cirkulárky nebo stavební míchačky. Mnohonásobný růst nákladů hlásily i některé úřady a školy.

Starosta města Rimavská Sobota Jozef Šimko slovenským Hospodárským novinám řekl, že to pro město znamená zdražení o sedm set procent. U plynu zase měly zaplatit nejvíce rodiny s velkou spotřebou i přesto, že cena komodity na burzách klesla.

„Cena plynu na tento rok klesla, ušetříme tak kolem 15 euro ročně. Na pevném poplatku však dnes zaplatíme o 14 euro měsíčně více, což je ročně přes 150 euro,“ popsal dopad na svou tříčlennou domácnost Patrik Meňhart z Nitry.

Šéf úřadu radil vodárnám, jak zdražit vodu

ÚRSO přitom ještě v prosinci avizoval, že energie zlevní. Zda šel úřad na ruku distributorům energií a věřil, že to projde bez větší pozornosti, nebo zda si jen špatně spočítal skutečné dopady na slovenské spotřebitele, není jasné.

Na veřejnosti se však zároveň objevila nahrávka z jednání předsedy ÚRSO Jozefa Holjenčíka se zástupci vodárenských společností. Holjenčík na záznamu radí, jak prosadit zdražení vody na úkor spotřebitelů, jejichž zájmy by měl z titulu své funkce chránit. V souvislosti s novoročním zdražením elektřiny a plynu byl pak Holjenčík nedávno nucen na funkci rezignovat.

Celá změna tarifní struktury cen za plyn a elektřinu byla zároveň zneplatněna a posunuta o rok, i když o pravoplatnosti takového kroku mnozí experti pochybují. To vyvolává další zmatky a nejasnosti, podle jakých pravidel se ceny energií na Slovensku mají účtovat.

Holjenčík je přitom vnímán jako Ficův muž, premiér tak musel čelit ostré kritice z řad opozice i od koaličních partnerů. Fico zase kritizoval šéfa opozičního hnutí Obyčejní lidé Igora Matoviče za zneužití fotografie zesnulé české ženy při kampani upozorňující na skokové zdražení energií (více čtěte zde).

Opoziční poslanci vyvolali dokonce hlasování o Ficově sesazení. To odstartovalo v úterý, jednání však trvalo jen krátce, než bylo odloženo na čtvrtek. Vzhledem k počtu opozičních poslanců se však neočekává, že by Fico padl.

Kritika padá i na Křetínského EPH

Naopak slovenský premiér by mohl nakonec i posílit. Kauza totiž opět otevřela plán na zřízení Státního energetického holdingu, jehož prostřednictvím by vláda posílila svůj vliv na slovenskou energetiku. S myšlenkou holdingu přišla Ficova strana Směr-SD už před deseti lety, od té doby se opakovaně objevuje a zase zapadá.

Podle Badida by mělo jít o spojení všech energetických společností, přesná podoba však zatím není jasná. Realizace holdingu by však mohla v konečném důsledku mít dopady i na skupinu EPH jednoho z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského. Ta má totiž manažerskou kontrolu nad distributorem plynu SPP nebo distribucí Stredoslovenské energetiky, většinový podíl však v těchto firmách drží slovenský stát.

Stredoslovenské energetiky přitom působí právě na středním Slovensku, kde bylo zdražení elektřiny nejcitelnější. Za to se EPH stal terčem útoku některých slovenských politiků. „Respektuji finanční skupiny, pokud si ze státu neudělají dojnou krávu. SNS vyvine tlak, aby EPH odešla,“ prohlásil podle serveru Pravda.sk Ficův koaliční partner Andrej Danko, šéf Slovenské národní strany (SNS).

Křetínského skupina nařčení odmítá. Pokud však vláda uskuteční záměr státního energetického gigantu, může to omezit vliv, který EPH má na své slovenské investice.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.