Včera zveřejněná čísla o americké nezaměstnanosti sice překvapila, když míra nezaměstnanosti za leden byla na pětiměsíčním minimu 9,7 procenta, horší zprávou však je, že americké firmy zrušily dalších 20 tisíc pracovních míst. Podle amerického ministerstva práce tak americká ekonomika od začátku krize v prosinci 2007 vymazala 8,4 milionu pracovních míst.
Na druhé straně více práce pro menší počet lidí ve firmách vedlo k tomu, že produktivita práce v USA za čtvrté čtvrtletí loňského roku byla nejvyšší za sedm let.
Jižní země potápí euro
Ještě hůře však na investory zapůsobily zprávy o problémech silně zadlužených zemí jako je Řecko, Španělsko, Irsko či Portugalsko.
To se projevilo především na faktu, že dluhopisy, které vlády zemí z Pyrenejského poloostrova vydaly za účelem zajistit si dostatek peněz, se setkaly jen s malým zájmem investorů – jejich cena tak šla výrazně dolů. To vede k tomu, že země se sice dále zadlužují, ale plyne jim z toho méně peněz. To pak může vést ke spirále dalšího zadlužování států.
Kvůli tomu, že evropské země se v hledáčku investorů stále častěji setkávají díky své zadluženosti s nálepkou "rizikové", také značně oslabila společná evropská měna euro. Ta byla v závěru týdne vůči dolaru nejslabší za devět měsíců. Právě dolar, i přes ne zcela optimistické zprávy z amerického trhu, se tak stal útočištěm pro opatrné investory.
Přehnaná očekávání
Pokles akciových trhů je podle analytiků především odrazem přehnaného očekávání z loňského roku, které nyní pomalu vyprchává.
V souvislosti s tím americký index Dow Jones poprvé od listopadu loňského roku spadl ve čtvrtek večer pod 10 tisíc bodů, na mnoha několikatýdenních minimech se v pátek ocitly i evropské akcie. Pražská burza z letošního maxima 1 220,3 bodu z 20. ledna například ke včerejšímu dni oslabila o 10,3 procenta na půlroční minimum. Zlevňují i komodity, třeba ropa či zlato.
"Růst loni v březnu spustily nízké ceny akcií, ale také nízké úrokové sazby. Současný pokles je zřejmě korekcí loňského růstu," říká Miroslav Adamkovič, analytik Komerční banky. Podle ekonomů tak zatím není důvod k panice. Průšvih by podle nich nastal v momentě, kdy by se některá z větších ekonomik typu Španělska dostala na hranici státního bankrotu.
"Letošní rok bude rokem střídajících se období optimismu, a naopak obav z komplikací návratu do normálu. Cesta zpět z takové krize, jakou jsme prožili, nemůže být přímočará," myslí si analytik Marek Hatlapatka z makléřské společnosti Cyrrus.
