Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nad Viktorem Koženým se stahují mračna

  10:44aktualizováno  10:44
Americký federální soudce Lewis Babcock soudí, že skupina amerických investorů se značnou pravděpodobností prokáže podnikateli českého původu Viktoru Koženému, že od nich podvodem získal zhruba 450 miliónů dolarů. Napsal to v pátek americký deník The New York Times. Případ se týká podniku řízeného Koženým, jehož cílem bylo získat kontrolu nad výnosnou státní ropnou společností v Ázerbájdžánu.

Žalující strana, k níž patří předseda investičního fondu Omega Advisers Leon G. Cooperman a pojišťovací gigant AIG, požadují 160 miliónů dolarů, v nichž je zahrnuto investovaných 141 miliónů dolarů, úroky a právní poplatky.

Cooperman a AIG dosáhli toho, že soudy v Denveru, Londýně, na Bahamách a Britských Panenských ostrovech vydaly předběžná opatření, jimiž bylo zmrazeno Koženého jmění.

Zmrazený majetek podle soudních dokumentů zahrnuje tak zvláštní položky, jako je gauč s 33 ručně sešitými aligátořími kůžemi.

Jeho součástmi jsou ale i sbírky uměleckých děl a nábytku ze 17., 18. a 19. století, 500 lahví vzácného vína odrůdy Merlot a 23 beden portského, velký dům na Bahamách, londýnské sídlo avila v Aspenu.

Soudci všech čtyř soudů dosud přijímali podstatu zjištění svých kolegů, avšak jednačtyřicetistránkové dobrozdání denverského okresního soudce Babcocka je zdaleka nejobsáhlejším písemným rozborem případu.

Cituje soudce v Londýně a na Britských Panenských ostrovech, kteří z velké části souhlasí s tvrzením žalující strany a podle nichž mnoho skutečností mluví pro to, že se Kožený dopustil podvodu.

Případ, který bude zřejmě vyřešen až v příštím roce, je příznačný pro období spekulační horečky, která zachvacovala kaspickou oblast zhruba do roku 1998 a přitahovala mnoho dobrodruhů, tajemných zprostředkovatelů a otevřených podvodníků, napsal americký list.

V červenci 1997 Kožený koupil vilu na Rudé hoře v Aspenu, oblíbeném místě podnikatelů hledajících spekulativní kapitál. Začal pořádat nákladné večírky. Jeden z nich se uskutečnil 20. prosince, zahrnoval soukromý koncert Natalie Coleové a údajně stál milión dolarů.

Na všech Kožený mluvil o fantastickém úspěchu, jehož lze dosáhnout s ázerbájdžánskou ropou. Mnozí z boháčů se cítili členy módního Koženého klubu. Vypukly bakchanálie navazování kontaktů a výměny informací.

Sousedé, včetně Fredericka Bourkea ze společnosti Dooney & Bourke, vyrábějící a prodávající kabelky, a floridského investičního poradce Aarona Flecka, vložili do Koženého ázerbájdžánského podniku kolem 50 miliónů dolarů.

Fleck pak Koženého představil svým newyorským přátelům. Byl mezi nimi i Cooperman, kteří přitáhl další investory, včetně AIG a svěřenského fondu Kolumbijské univerzity.

Bývalého vůdce většiny v Senátu George J. Mitchella se podařilo přesvědčit, aby nejen investoval, ale také aby pomohl vést lobbistické úsilí, které podle Koženého mohlo investici pomoci.

Do roka ale nadšení z Koženého ochablo. Ázerbájdžán dal jasně najevo, že svou ropnou společnost neprodá. A Koženého investiční prostředky - privatizační kupóny a doprovodné opce - se staly bezcennými, z větší části proto, že ropná společnost byla považována za jediný ázerbájdžánský podnik, který stojí za to koupit.

Kožený zůstal klidný, když jeho američtí partneři protestovali. Odpověděl jim, že ztratili peníze v "mimořádně lehkomyslné a neopatrné spekulaci".

Ve vyjádření pro denverský soud uvedl: "Důkazy dokládají příběh mimořádně hazardujících mužů ovládaných divokou chamtivostí, když připadnou na životní šanci sklidit miliardy."

Kožený také obvinil ázerbájdžánskou vládu, že ho oklamala. Ázerbájdžánští činitelé toto obvinění popřeli.

Cooperman případ odmítl komentovat. Avšak on a AIG na Koženého podali žalobu ne kvůli tomu, že Ázerbájdžán odmítl prodat ropnou společnost, nýbrž - jak tvrdí - kvůli tomu, že je Kožený od počátku podváděl.

Jejich smlouva, říkají, stanovila, že za privatizační kupóny a opce nezaplatí více než za množství potřebné k získání kontroly v ropné společnosti zaplatil Kožený.

Ten své opce podle soudních dokumentů a přísežných prohlášení koupil v průměru za 40 centů za kus a pak v listopadu 1997 přemluvil činitele v Ázerbájdžánu, aby zvedli jejich cenu na 25 dolarů.

Za tuto cenu je účtoval Coopermanovi a AIG, čímž získal pro sebe zhruba sto miliónů dolarů. Podle bankovních dokumentů předložených soudu v Denveru Kožený utratil 9,7 miliónu dolarů z peněz Coopermana a AIG na svou aspenskou vilu.

K těmto výdajům patřila stavba tělocvičny pro jeho manželku Luďku a apartmá pro ženu označovanou jako "společnice". Na Koženého příkaz byly pod jeho domem a v pracovně vybudovány dva zamaskované úkryty.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Kdo ušetří díky Dešťovce na splachování, mohl by zaplatit víc na stočném

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) bude doporučovat Státnímu fondu životního prostředí, aby v novém kole dotačního programu Dešťovka v případě...  celý článek

Výroba nové Škody Yeti v Kvasinách
KOMENTÁŘ: Ekonomika je jako strom, do nebe však neroste

Vzestup české ekonomiky je nečekaně vysoký, ale je v tom růstu dost skromnosti, vytrvalosti a poctivosti? Není to jen vzplanutí nad tím, jak stát rozdává...  celý článek

Nájmy některých bytů, které vlastní město budou dražší.
Pražanům nájem ukrojí 70 procent mzdy, v některých krajích „jen“ polovinu

Zhruba čtvrtina Čechů bydlí v pronájmu, ale dostupnost nájemního bydlení se v různých krajích výrazně liší. Z výpočtu MF DNES vyplývá, že zatímco obyvatelé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.