Nájemné podraží. Jen lehce

P r a h a - Domácnostem, které bydlí v bytech s regulovaným nájemným, vzroste jeho cena od července maximálně o čtyři procenta. Jde o vůbec nejmenší zdražení nájmů za posledních osm let. Regulované nájemné má v zemi zhruba třetina všech domácností a v průměru za něj doposud platily 1227 korun měsíčně. "Pokud města a obce využijí maximum a zdraží o čtyři procenta, bude to pro domácnosti znamenat měsíční zvýšení o 49 korun," upozornil Pavel Maštálka, ředitel odboru cenové regulace ministerstva financí, které o nájemném včera rozhodlo.

Důvodem pro malý růst nájmů je podle něj nízké tempo zvyšování cen stavebních prací, od nichž se koeficient pro zvyšování nájemného odvíjí.

Vyšší nájemné se domácnostem promítne do celkových výdajů na bydlení, kam patří i energie či komunální služby. Zatímco loni domácnosti platily za bydlení v průměru 2968 korun měsíčně, po zdražení energií letos v lednu a zvýšení nájemného od července budou platit o 253 korun měsíčně více.

Záleží na obcích
O kolik skutečně nájemné podraží, bude záležet na jednotlivých městech a obcích. Ty musí do července vydat své vlastní vyhlášky a určit, zda maximálně povolený čtyřprocentní růst využijí, či nikoliv.

"Domnívám se, že drtivá většina měst bude chtít využít maximum," tvrdí Petr Doležal ze Sdružení majitelů domů. Navýšení o čtyři procenta je totiž podle něj "naprosto o ničem".

"Nyní se pohybuje nájem z metru čtverečního bytu kolem 25 až 26 korun, přitom je spočítáno, že ekonomické nájemné, tedy aby bylo pro majitele domu ziskové, je kolem 50 korun za metr," upozorňuje. Také některé obce a města jsou nízkým růstem nájmů zklamány.

"Černé nájemné se v Praze pohybuje kolem 120 korun za metr a já jsem přesvědčen, že kdyby se regulace zrušila, ustálilo by se na 70 korunách a města by měla zdroje na dotace bydlení těm, kteří to skutečně potřebují," soudí starosta pražských Letňan a předseda bytové komise Svazu měst a obcí Josef Dobrý. Nyní je nájemné v Praze asi na 35 korunách za metr.

Nájemníci jsou zatím spokojeni
Naopak Sdružení nájemníků je s růstem cen nájemného spokojeno. "Je to sociálně únosné," uvedl jeho předseda Stanislav Křeček.

Radnice především větších měst se však obávají, že letošní nízký růst nájemného může znamenat skoková zvýšení v budoucnosti. "Čtyři procenta jsou málo, podle našeho odhadu by se mělo nájemné zvyšovat alespoň o deset procent, aby v příštích letech nenastal skok," míní náměstek primátora Plzně Jiří Bis.

Obce nicméně podle ministerstva financí mohou uplatnit takzvanou polohovou rentu a navýšit, nebo naopak snížit nájemné v některých částech města či v jednotlivých domech.

Například v Praze by mohl v luxusních bytech vzrůst nájem o dalších 20 procent, v neatraktivních místech by naopak mohl o 15 procent klesnout. Obce však podle Maštálky toto využívají zcela minimálně.

Letošní rozhodnutí o výši nájemného je poslední. Ústavní soud totiž regulaci nájemného zrušil s platností od 1. ledna příštího roku. V té době by měl platit nový zákon, jak nájemné určovat.