Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřoval příjmy a výdaje spojené s mýtným od roku 2007 do konce roku 2011. Podle kontrolorů sice výběr mýta splnil svůj účel, ale za cenu vysokých nákladů. Ty dosáhly prakticky 50 procent příjmů, u dálničních známek přitom náklady odčerpaly pouhých 7,4 procenta z vybraných peněz.
Podle generálního ředitele společnosti Kapsch Karla Feixe výsledky šetření ovlivňují náklady, které bylo nutné vynaložit na stavbu mýtných bran a vybudování celého systému. Podle původního kontraktu má Kapsch za desetiletou obsluhu systému získat 18,5 miliardy s tím, že stát za toto období vybere podle aktuálních odhadů 85 miliard korun. Podíl, který zaplatí společnosti Kapsch, se tím má snížit na 21 procent, dodal Feix.
Podle NKÚ se do výběru mýtného adekvátně nepromítlo ani zvýšení mýtného o čtvrtinu v roce 2011 i loni. Naopak, tento krok vedl k dalšímu zvýšení nákladů. "Důvodem jsou mimo jiné nižší sazby mýtného pro vozy emisní třídy EURO V a s nimi související výdaje. Jejich dopad vyčíslilo Ředitelství silnic a dálnic na 685 milionů v roce 2011 a pro rok 2012 ho odhadlo na 815 milionů," uvedla mluvčí úřadu Olga Málková.
Stát navíc s firmou Kapsch, která celý systém provozuje, uzavřel nevýhodnou smlouvu o zvýšení odměn. Ty mohla firma nárokovat v případě, že úspěšnost výběru mýtného bude vyšší než 95 procent ze všech transakcí, které mýtné brány zaznamenaly. Kapsch tak od státu dostal 755,2 milionu korun.
"Podklady a důvody pro stanovení 95% úspěšnosti pro celou dobu platnosti smlouvy (tj. 10 let) nebyly NKÚ předloženy," píše se ve zprávě. Další bezmála půl miliardu zaplatil stát firmě za poplatky za platby mýtného kartou.
