Stát nakupuje 3D radary středního dosahu, které mají nahradit současnou zastaralou protivzdušnou obranu. Podle ministerstva obrany bude nákup osmi nových zařízení vyžadovat výdaje ve výši 3,5 miliardy korun. Servisní náklady odhaduje obrana ve stejné výši.
„Resort ukončil marketingový průzkum, v jehož průběhu se v červenci obrátil na potencionální dodavatele tohoto typu vojenské techniky z Francie, Velké Británie, Švédska, Izraele se žádostí o poskytnutí informací (Request for Information, RFI). Nyní probíhá hodnocení odpovědí od jednotlivých výrobců,” uvádí pro iDNES.cz tiskové oddělení ministerstva obrany.
Resort obrany tak dementuje předešlé zprávy o nákupu izraelských radarů. Dle aktuálních informací jsou všechny čtyři nabídky rovnocenné.
Česká strana teď vyhodnocuje, zda nabídky jednotlivých výrobců splňují požadovaná technická kritéria. Kromě samotných radarů stát hledá také nejvýhodnější logistickou podporu. Nové radary by totiž měly sloužit minimálně do roku 2040.
Na začátku příštího roku si pak české ministerstvo obrany vyžádá konkrétní cenové nabídky výrobců z Francie, Izraele, Švédska a Británie. Uzavření obchodu je plánováno na období 2017- 2021.
Společný V4 nákup už není ve hře
Hlavními důvody pro pořízení nových radarů protivzdušné obrany je skutečnost, že armáda používá radary ještě z dob Československé lidové armády. Jedná se o radary původní sovětské a československé konstrukce, zařazené do používání na počátku osmdesátých let.
„Hlavními nedostatky jsou technologie odpovídající době vzniku, zastaralá součástková základna, obtížně dostupné náhradní díly a mechanická únava veškerých pohyblivých součástí. Tyto radary je dále nutné sdružovat do radiolokačních kompletů, protože jen tak jsou schopné poskytnout nutné informace o situaci ve vzdušném prostoru,” zdůvodňuje nákup ministerstvo obrany.
Na nákup radarů tlačí také NATO. To vyžaduje, aby státy na hranicích aliance disponovaly kvalitním radarovým vybavením. Dlouho se proto zvažoval také společný česko-slovenský tendr na 3D radiolokátory.
„Pokud jde o spolupráci se Slovenskem, případně mezi státy V4, společná jednání o možnostech společného postupu nebo o bližší koordinaci potvrdila řadu shod, například v oblasti požadovaných takticko-technických požadavků, ale také rozdílů v možnostech a přístupech jednotlivých států. Konkrétně jde o rozdílné požadavky jednotlivých zemí na termíny zahájení a ukončení dodávek podle jejich konkrétních potřeb a priorit, rozdíly v legislativě nebo v řídících procesech v oblasti vyzbrojování,” vysvětluje tiskové oddělení ministerstva proč už společný nákup není ve hře.
