Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Češi na jídle šetří. Jestli je sleva skutečná, už ale neřeší

  17:00aktualizováno  17:00
Několikrát týdně vyrazí nakoupit do hypermarketu s nákupním seznamem v kapse. Toho se ale nakonec nedrží a nechají se zlákat zbožím v akci. Na obalu si ověří složení a možná i zemi původu. Jestli je avizovaná sleva skutečná, už ale neřeší. Tak by zhruba mohl vypadat typický český zákazník.
Přes 70 procent Čechů si před návštěvou prodejny sepíše nákupní seznam...

Přes 70 procent Čechů si před návštěvou prodejny sepíše nákupní seznam (ilustrační foto). | foto: Profimedia.cz

Poradenská společnost KPMG se dotázala tisícovky respondentů ze všech českých krajů na jejich nákupní zvyklosti. Z výsledků průzkumu, který má iDnes.cz exkluzivně k dispozici, vyplývá, jak se zákazníci při nákupu potravin chovají. Přinášíme nejzajímavější závěry.

1.Nezaměstnaní kontrolují cenu, studenti kvalitu a matky složení

Podle dat KPMG je pro 44 procent Čechů hlavním kritériem při nákupu potravin kvalita, pro 30 procent cena a pro 18 složení. Význam cenového kritéria přitom v posledních letech klesá, u složení naopak roste. Ještě zajímavější výsledky však průzkum přináší ohledně preferencí jednotlivých sociálních skupin. Asi nepřekvapí, že cena je nejdůležitějším kritériem pro lidi bez práce. Matky na mateřské se naopak v největší míře zajímají o to, co výrobek obsahuje.

Kvalitní potraviny za dostupné ceny

Vybírejte si, jaké potraviny nakoupíte. Nakupujte podle akčních letáků. Všechny aktuální letáky a nejlepší nabídky z nich najdete na AkčníCeny.cz.

Překvapivé však byly odpovědi respondentů z řad studentů. Právě ti totiž v největší míře preferují kvalitu. To překvapí nejednoho bývalého studenta, který se v době studií konzumoval především levné polotovary. Partner KPMG Karel Růžička odpovědný za sektor potravinářství a nápojářství ovšem upozorňuje, že mladí zákazníci také v největší míře uvedli jako důležité kritérium cenu. „U studentů bych speciálně řekl, že v odpovědích spíš deklarovali kvalitu jako důležitou, realita při nákupu ale nakonec bude trochu jiná,“ předpokládá Růžička.

2.Důvěřujeme slevám a obchodníkům odpouštíme

Česká obchodní inspekce pravidelně pokutuje obchodníky nabízející zboží v akci, která ve skutečnosti slevu nepřináší. Přesto přibývá lidí, kteří slevám nekriticky důvěřují. Kolem 13 procent zákazníků si zboží ve slevě nekontroluje, před dvěma lety to přitom dělala jen čtyři procenta. Muži jsou přitom skeptičtější než ženy, ceny přepočítává vždy 28 procent z nich oproti 21 procentům žen.

Vůči prodejcům jsou zákazníci poměrně benevolentní i co se týče reklamace prošlých potravin. Zkažené nebo prošlé jídlo si někdy koupilo 60 procent lidí. Ovšem jen polovina z nich ho šla do prodejny vrátit.

3.Nákupní seznam nepomůže, nakonec koupíme zboží ve slevě

Přes 70 procent Čechů si před návštěvou prodejny sepíše nákupní seznam. Příznivci moderních technologií využívají mobilní telefony, většině zákazníků však stačí papír a tužka. Přes polovina žen a třetina mužů nakonec však nakoupí více zboží, než plánovali.

Téměř 40 procent z nich uvedlo, že se nechá ovlivnit slevou. Nemalá část respondentů si však také spontánně dopřeje to, na co v prodejně dostane chuť. Platí tedy známá rada, že nakupovat potraviny bychom neměli chodit hladoví.

4.Vystačíme si s málem, na jídlo vydáme do dvou tisíc

Možná i kvůli oblibě slev se Čechům daří držet výdaje za potraviny relativně nízko, nebo to aspoň uvedli v průzkumu. Kolem 57 procent respondentů uvedlo, že vystačí se dvěma tisíci korun na osobu a měsíc. Pouze 9 procent lidí vydá více než tři tisíce.

Míra útraty se logicky liší podle výše příjmu a také toho, zda dotyční žije ve městě nebo na vesnici. Například 1500 korun měsíčně stačí na jídlo 40 procentům obyvatel vesnic, ale jen 23 procentům lidí z měst nad sto tisíc obyvatel. Na venkově lze předpokládat vyšší míru samozásobování třeba vejci či zeleninou, za které pak není potřeba utrácet v obchodě.

5.Hypermarkety vládnou, nakupovat chodíme několikrát týdně

Nemalé procento zákazníků chodí pro specifické typy produktů jako je čerstvé pečivo, maso nebo ryby do menší nebo specializované prodejny. Pro většinu lidí je však hlavním nákupním místem hypermarket, kde nakoupí většinu sortimentu.

Sedmatřicet procent respondentů také uvedlo, že chodí spíš na menší nákupy několikrát týdně, jen o něco méně lidí preferuje jeden velký nákup týdně. I ti se však neobejdou bez cesty do prodejny v průběhu týdne pro drobné potřeby.

6.Na internetu nakupuje desetina Čechů

Těm, kterým se nechce chodit do prodejny vůbec, vybírají jídlo online. Takových zákazníků je desetina, ve velkých městech je to dokonce pětina. Čísla se však od loňského roku příliš nezměnila. Na síti totiž nakupují především obyvatelé velkých měst středního věku s vyššími příjmy, a tuto skupinu se internetovým obchodníkům podařilo oslovit. Nyní by se podle Růžičky měli zaměřit na menší města.

„Trh určitě dále poroste, on-line prodejci ale musí expandovat do dalších měst, což u nich ostatně i vidíme. Dosud se soustředili hlavně na Prahu a Brno, někteří z nich ale nově začali nabízet své služby i v dalších krajských městech,“ říká Růžička.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.