Žádné předpisy přímo neřeší, co se smí a nesmí na tržištích prodávat. Prodejci musí, stejně jako v kamenném obchodě, dodržovat požadavky zákona na jakost a zdravotní nezávadnost potravin. Pokud by tedy chtěli prodejci u stánků nabízet výrobky, které musí být uchovávány při nízkých teplotách, například jogurty nebo sýry, museli by si pořídit chladicí zařízení.
Kdyby chtěli prodávat potraviny, které je nutné krájet a vážit, třeba sýry nebo uzeniny, museli by mít v prodejně tekoucí pitnou a teplou vodu k mytí rukou a nástrojů. V prodejnách, které nejsou vybaveny touto vodou (lavor nestačí, byť by v něm byla teplá voda), je možné prodávat jen balené potraviny. Z nebalených se smí prodávat jen čerstvé ovoce, zelenina a brambory. Platí to nejen pro stánky, ale i pro pojízdné prodejny. Oba typy jsou, stejně jako klasický "kamenný" obchod, potravinářskou prodejnou a musí splňovat příslušné požadavky.
Riziko první: nepoctiví obchodníci
Nejriskantnější je na tržištích podle inspekce nákup levných lihovin. Zákazník, který se snaží ušetřit, si často neuvědomuje, s jakými nástrahami se může setkat. Většinou až po otevření lahve zjistí, že lihovina má netypickou vůni a chuť, leckdy připomínající spíš ředidlo nebo čisticí prostředek. V takovém případě by rozhodně neměl lihovinu konzumovat a měl by ji reklamovat u prodejce. A to není vůbec jednoduché, nepoctivý obchodník už totiž nemusí být druhý den na svém místě.
Riziko druhé: zima a léto
Méně problémů přináší prodej ovoce a zeleniny. Je běžný a u zákazníků velmi populární, na tržištích bývá často lepší výběr ovoce a zeleniny, než jaký nabízejí hypermarkety. Aby nákup dopadl ke spokojenosti zákazníka, je třeba mít na paměti několik zásad.
|
Ze zápisníku inspekce |
|
Největším problémem je nákup lihovin na tržišti. Riskantní bývá i nákup instantní kávy nebo medu. Poměrně často neodpovídají požadavkům na zdravotní nezávadnost. |
Ovoce a zelenina musí být čerstvé, celé a zdravé. V žádném případě nesmí být nahnilé, ale ani vykrajované nebo půlené (s výjimkou vodních melounů).
Ovoce, zeleninu i brambory mohou výrazně poškodit nízké teploty. Například brambory už při teplotě pod +2 °C začínají sládnout. V zimním období je proto na místě věnovat nákupu větší pozornost. Tím spíš, že poškození mrazem nemusí zákazník na první pohled poznat. Vady se projeví až doma, většinou se změní konzistence produktů, ztratí se typické vybarvení nebo se změní chuť. Výsledkem zdánlivě výhodného nákupu za přijatelné ceny je pak zklamání a výrobky zpravidla putují do koše, protože jsou nekonzumovatelné.
V létě ovoce a zeleninu zase ohrožují vysoké teploty, ale i nejrůznější škůdci.
Na rubrice spolupracují odborníci Státní zemědělské a potravinářské inspekce
