Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Izraelská firma nic nevyrábí a nemá příjmy. Na burze za rok připsala 261 %

  6:56aktualizováno  6:56
Izraelským technologickým „skokanem roku“ se stala firma Nano Dimensions. Na tamní burze její akcie připsaly 261 procent. Povedlo se jí to přesto, že segment 3D tisku zažíval jinak poměrně strmý pád. A i přesto, že zatím firma nemá žádné příjmy, ba ani produkt na trhu.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto.

Pár kilometrů jižně od izraelské metropole Tel Aviv leží město Rehovot. Sídlí tam mimo jiné společnost Nano Dimension, zaměřená na 3D tisk. Nevydělává peníze, a dokonce nemá ani žádný produkt. Zato na burze se jí daří nečekaně skvěle a hodnota jejích akcií dosahuje milionů dolarů. Jenom loni vzrostla o 261 procent.

V témže technologickém parku funguje rovněž americko-izraelská společnost Stratasys, která působí ve stejném oboru a s firmou 3D Systems se přetahuje o pozici světové jedničky na poli 3D tisku. Její tržní kapitalizace, tedy součet hodnoty všech akcií, klesla loni přibližně o tři čtvrtiny. Za třetí čtvrtletí loňského roku skončila firma při tržbách v hodnotě 167 milionů dolarů v provozním minusu deset milionů.

Takové rozdíly mezi firmami ze stejného sektoru v téže zemi zpravidla značí, že jedna z nich krachuje a druhá funguje správně. V tomto případě je to ale složitější.

Vystřízlivění z 3D tisku

Největší propad zaznamenaly akcie Stratasysu už v první polovině loňského roku, kdy se začal předchozí růst komplikovat. Celý segment 3D tisku tehdy poněkolikáté otřásl důvěrou akcionářů, kteří vystřízlivěli z předpovědí, že 3D tiskárna bude v každé domácnosti a lidé si budou tisknout předměty denní potřeby od kartáčku na zuby až po oblečení. Technologie sice zatím poměrně úspěšně proniká do průmyslové výroby, ale to investoři největších firem neocenili.

Jak je tedy možné, že firma Nano Dimension roste? Jsou její výsledky o tolik lepší? Nejsou. Tato společnost nevykazuje žádné zisky – a po pravdě – ani nemůže. Nemá totiž žádné příjmy.

Nano Dimension je rarita. Jedná se o takzvaný start-up, tedy začínající technologickou společnost, jejíž hodnota se odvozuje od toho, co by jednou měla dokázat. V tomto případě by měla na trh dodat 3D tiskárnu, která bude umět tisknout plošné spoje, tedy nosné desky z izolačního materiálu, které se používají pro připevnění a propojení elektronických součástek. Jejich tisknutí by totiž výrobcům elektroniky výrazně usnadnilo práci a snížilo náklady. Hodnota firmy tak leží ještě více v budoucnosti, než je běžné na akciovém trhu.

I dalším start-upům ale v poslední době investoři hodně věří. Podle žebříčku Wall Street Journal bylo v lednu 2016 na světě 146 start-upů s hodnotou přes miliardu dolarů. Oproti nim součet ceny akcií Nano Dimension – 49 milionů dolarů (1,2 miliardy korun) – působí nicotně.

Když soukromá firma koupí veřejnou

Rozdíl však spočívá v tom, že zmíněné start-upy ohodnotili soukromí investoři rizikového kapitálu – kdežto Nano Dimension se veřejně obchoduje na burze. Právě vstup na burzu je považován za krok, po kterém start-up přestává být start-upem.

A pokud na burzu vstupují firmy, které mají problémy vydělávat (například Twitter), jedná se o společnosti s velkým množstvím uživatelů a velkými příjmy. Jen jsou (zatím) nižší než jejich výdaje.

V posledních měsících se dokonce řada ceněných start-upů (Uber, AirBnB, Snapchat) vstupu na burzu vyhýbala, případně se ke kroku odhodlaly a skončily neslavně (jako Box či Square). A jsme opět u otázky, kde se na izraelské burze vzala firma bez výrobku a příjmů.

Nano Dimension má pouhých čtyřiačtyřicet zaměstnanců, takže by pro ni nebylo jednoduché projít náročným procesem předcházejícím primární emisi akcií. Odpovědí je procedura zvaná reverzní fúze (reverse merger). Tedy proces, kdy soukromá společnost koupí firmu, která je již kótovaná na některé z burz. V tomto případě koupila Nano Dimension v podstatě prázdnou schránku s názvem ZBI.

Reverzní fúze nejsou nic nového, jak upozorňuje agentura Bloomberg. Nechvalně se proslavily v osmdesátých letech při operacích prováděných různými „vlky z Wall Streetu“, jejichž následky byly často prošetřovány úřady.

Teď to vypadá, že se metoda vrací a najde oblibu mezi start-upy, které na svůj vývoj nejsou schopné získat peníze od privátních investorů. To byl totiž i případ Nano Dimension.

Návrat mága

Zvrat nastal, když se do hry vložil známý, bezmála sedmdesátiletý izraelský kapitálový mág Itschak Shrem. Vrátil se z nudného výminku, stal se ředitelem firmy a provedl ji zmíněnou reverzní fúzí. Na burze pro firmu získal 18 milionů dolarů, což by mělo být podle slov jejího zakladatele Amita Drora dost k dokončení vývoje funkčního prototypu.

Podle Shrema za růstem ceny akcií stojí zájem amerických investorů lačných rychlého zhodnocení i jejich izraelských souputníků, kteří chtějí podpořit technologii.

„Věří mi. Žádný z izraelských investorů zatím své akcie neprodal,“ pochlubil se Shrem Bloombergu. Po tomto úspěchu začal osmašedesátiletý finančník Shrem pomáhat i dalším firmám. Loni dostal přes reverzní fúzi na burzy další dvě izraelské společnosti.

Otázkou je, zda nechvalně proslulá metoda našla prospěšné uplatnění. To se uvidí až ve chvíli, kdy podobné firmy v čele s Nano Dimension na trhu představí své produkty, anebo zkrachují.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.