Ceny plynu v posledních letech, s malou pauzou loni, jenom stoupají. Co se dá čekat do budoucna?
To je těžké předvídat. Transgas i distribuční plynárenské firmy na českém trhu jsou extrémně závislé na změnách cen ropy a ropných produktů ve světě, protože na ně jsou přímo vázané ceny plynu. Spousta obchodníků se zásobuje ropou kvůli válce v Iráku, což ceny vyhnalo extrémně nahoru. A pořád rostou. Jestli bude válka, je velmi pravděpodobné, že cena ropy půjde ještě více nahoru. Jestliže potom dojde k uvolnění, je možný i velmi rychlý pohyb směrem dolů.
Může být tedy letos další zdražení ve výši desítek procent, jak naznačujete?
Zvýšení cen ano, ale já bych rozhodně nebyl tak pesimistický. Určitě nepůjde o zdražení v řádu desítek procent. A také chci říct, že nynější dubnové zdražení o osm procent pro domácnosti jenom znamená, že ceny se dostaly na stejnou úroveň jako v prvním čtvrtletí loňského roku. Český trh si musí zvyknout, že je tu nestálá cena, a já upozorňuji, že navzdory irácké krizi to není tak dramatické. Pro české domácnosti je to dubnové zdražení v průměru 90 korun za měsíc. Mě to sice bolí, ale není to dramatické.
Příští rok by Česko mělo vstoupit do EU. V Německu dnes lidé platí zhruba 12 korun za kubík plynu, zatímco u nás je to kolem 7 korun. Kolik tedy budou podle vás platit Češi?
Samozřejmě si uvědomujeme, že příjmy českých domácností jsou nižší než v západní Evropě. Nemůžeme udělat to, že si řekneme, teď jsme v Česku s cenami o 50 procent níže než v Německu, tak honem zdražíme. To bychom ztratili pro plyn trh, lidé začnou topit dřevem nebo uhlím, a to přeci nemůžeme chtít. Navíc české domácnosti budou mít ještě nějakou dobu ceny regulovány energetickým úřadem.
Na druhou stranu mě znepokojuje, že tady pořád existují křížové dotace mezi cenami pro domácnosti a průmyslovými zákazníky. V Německu ten rozdíl není tak vysoký.
Kolik podle vás doplácejí podniky ve vyšších cenách na domácnosti?
To je těžké říct, zatím nemáme udělanou analýzu.
Tak jak to víte, že doplácejí?
Dovozuji to z toho, že v západní Evropě jsou dovozní ceny plynu v podstatě stejné jako v Česku, ale tamní trh je například v Německu plně vystaven konkurenci. Poměr mezi cenou pro průmyslové zákazníky a domácnosti je úplně jiný než tady. Ceny pro průmysl jsou nižší a pro domácnosti vyšší.
Takže se dá podle vás čekat paradox a konkurence lidem ceny zdraží?
Cenu pro domácnosti určí regulační úřad. Myslím, že do roku 2007 jsou tu pevně stanovená pravidla a cena se tvoří na bázi nákladů. Ale bude záležet na tom, jak bude otevření trhu fungovat. Je důležité, aby došlo k férovému přiřazení nákladů, aby každý platil, co má.
Pro nás není existenční otázka, zda se trh začne otevírat v roce 2005 nebo 2004. Ale jsem přesvědčen, že pravidla pro užívání sítí nejsou definována tak, aby se to ještě letos dalo dokončit. Jednali jsme o tom s regulátorem a ministerstvem průmyslu a myslím, že jsme se shodli, že při nedostatečných pravidlech dojde k tomu, že noví hráči na trhu s plynem budou vybírat třešničky na dortu. To pomůže jen několika málo zákazníkům a ostatní na to doplatí.
Co by se podle vás mohlo stát?
Jde o to, zda budou poplatky za užívání sítí podle vzdálenosti, nebo zda to bude systém tzv. poštovních známek. Existuje tranzitní systém, kudy do země proudí plyn. Kolem něj jsou různí zákazníci. Když máte poplatky závislé na vzdálenosti, tak ten, co je dál od systému, bude platit více, protože bude mít vyšší náklady.
Ale přeci není možné, aby zákazník vydělával jen na tom, že je blíže k plynovodu, a ostatní na to budou doplácet. Je tu spousta otevřených otázek a musí se o nich velmi pečlivě diskutovat, aby nakonec myšlenka liberalizace trhu nebyla diskreditována.
Transgas dováží plyn z Norska a Ruska. Očekáváte, že dodavatele plynu kvůli větší bezpečnosti rozšíříte?
Ze strany Norska se už zdroje rozšířily, protože norský antimonopolní úřad rozdělil původní vývozní kartel a jednotlivé firmy teď jednají samy za sebe. Když se zamyslíme, co by bylo ještě ekonomické z hlediska dovozu, mnoho možností není. V úvahu by připadala severní Afrika.
Transgas sám má majetkový podíl ve společnosti, která buduje v této oblasti terminál na těžbu ropy a plynu, ale ze střednědobého hlediska tomu nedávám nějakou šanci. Takže budeme dovážet dále z Ruska a Norska. Já jsem přesvědčen, že to skutečně půjde.
Jak funguje vztah s Ruskem?
Smlouvy s Ruskem jsou výhodné, i když vždycky se musíte snažit to zlepšit. To platí i pro smlouvy s Norskem.
Plánuje RWE Gas ve střední a východní Evropě další expanzi?
Z krátkodobého hlediska určitě ne. My se chceme koncentrovat v České republice na oblast plynárenství. Ani ze střednědobého hlediska se nebudeme podílet na nějakých velkých akvizičních projektech.
Chcete investovat v Česku například do výstavby plynových elektráren?
Chceme se zaměřit na plynárenství, to je velký úkol, který nás plně vytěžuje. Pokud přijde investor, který chce stavět plynové elektrárny, tak my mu plyn nabídneme nebo se můžeme podílet na infrastruktuře. Ale my tady nebudeme ve velkém investovat do výrobní části. Nechceme jít ani do elektroenergetiky.
To také máte antimonopolním řadem zakázané.
Ano, RWE Gas ano.
V poslední době kupuje v tuzemsku elektrárny firma Harpen, kterou ovládá vaše mateřská firma RWE. To je vaše strategie?
Harpen určitě bude intenzivně rozvíjet teplárenskou činnost, ale je nezávislý, pokud jde o palivo. Není to prodloužená ruka RWE Gas. Je to pro nás potenciální zákazník jako kdokoliv jiný.
Jste spokojeni s koupí Transgasu a distribučních firem? Cena 133 miliard korun byla podle finančníků velmi vysoká.
Ne, to každopádně není pravda. Někteří si mysleli, že cena je moc vysoká, také na to tak reagoval finanční trh. Že je to o padesát procent více, než je reálné. My jsme měli teď na začátku února konferenci, kde bylo 70 analytiků ze všech největších bank a penzijních fondů i z USA, a všichni nám řekli, že cena za Transgas byla vysoká, ale přiměřená. Pro nás to není žádný spekulativní obchod, abychom si mysleli,že to za pár let budeme mít zpátky. Byla to prostě dobrá cena. Jsme spokojeni.
