Na to, že se 1. listopadu 1991 rozjíždí první vlna kuponové privatizace, upozorňovala MF DNES pět dnů před jejím zahájením krátkým sdělením o tom, že na poštách a registračních místech bude možno koupit předběžný seznam podniků určených k privatizaci.
Prolistujte si, co se psalo o privatizaci v MF DNES |
Den před registrací kuponových knížek se lidé z novin dozvěděli, že tehdejší ministr pro správu národního majetku a jeden z otců české privatizace Tomáš Ježek chce kvůli nepřipravenosti privatizačních projektů rozdělení státního majetku do vlastnictví občanů odložit.
Kuponová privatizace |
Prvního listopadu je ale vše v pořádku a registrace DIKů (držitelů investičních kuponů) začíná. V novinách je této události věnována celá stránka o tom, proč se privatizace účastnit, jak to konkrétně dělat a komu svěřit své kupony. MF DNES doporučuje rozdělit body do dvou hromádek a jednu z nich svěřit vznikajícím investičním privatizačním fondům (IPF) a druhou investovat sám.
Člen výpočetního střediska: Je tu nuda
První den v registračních místech podle zpravodajů MF DNES žádný nával nebyl. Do 651 registračních míst chodili jednotlivci, zejména důchodci. Většina z nich se ani nepřišla zaregistrovat, pouze získat informace. Ve stotisícovém Ústí nad Labem se zaregistrovalo 40 lidí. "Naši lidé se budou první dva tři týdny nudit, zato před Vánocemi přijde nápor," odhadl tehdy vývoj pracovník místního Podniku výpočetní techniky inženýr Grumich.
Od té doby se v novinách objevují zprávy z jednání vlády o tom, kdy nejdřív může být spuštěno první kolo privatizace, tedy konkrétní svěření bodů fondům či podnikům.
Klaus privatizaci žene, Ježek brzdí
Rychlý start prosazuje další z otců privatizace a tehdejší šéf odboru kuponové privatizace FNM Dušan Tříska. Pro je i tehdejší československý ministr financí a dnešní prezident Václav Klaus. Tomáš Ježek naopak stále prosazuje zdrženlivost, což konvenuje podnikatelům, kteří za Sdružení podnikatelů ČR tlačí na odklad.
Tehdejší místopředseda Občanského hnutí Pavel Rychetský se k diskusím o odložení privatizace přidává prohlášením, že tuto formu odstátnění majetku považuje od počátku za nouzovou.
Reklama spojená s privatizací se objevuje 4. listopadu. Nabízí 24hodinové konzultace ohledně investování pomocí kuponů. Za mezistátní hovory si linka účtuje 30 Kčs za 30 sekund, dočítá se čtenář v patě inzerátu.
První reklama na investiční fond se objevuje až ke konci listopadu. Je nenápadná, patří Živnostenské bance (dnes UniCredit Bank) a s rozměry osm na 5 centimetrů je třikrát menší než reklama na krevní tlakoměr či audiokazety Fuji. Je také menší než inzerát nabírající učně do oborů slévač, modelář v Kutné Hoře nebo reklama umělecké agentury Musa upozorňující na přehrávku orchestrálních hráčů na smyčcové nástroje do španělských orchestrů. Registrace je ve své třetině, do konce chybějí dva měsíce.
Fondy lákají lidi na zvučná jména, násobky vkladu i výhry
V prosinci zahajují investiční fondy masivnější kampaně. Jako první si celou stránku v MF DNES kupuje Komerční banka. Kupony do svého fondu láká sdělením, že je největší bankou v ČSFR. Následuje ji investiční fond Kvanto, který sází na obrázek děvčátka, z něhož "se investicí v Kvantu stane bohatá nevěsta".
Tři dny před Silvestrem se do kampaně zapojují Harvardské investiční fondy (jejich zakladatel Viktor Kožený byl loni odsouzen za vytunelování fondů k 10 letům vězení - více zde). Lidem nabízejí minimálně desetinásobné zhodnocení jejich investice, tedy 10 350 Kčs (známka stála 1 000 Kčs, kuponová knížka s deseti kupony po 100 bodech 35 Kčs).
Během ledna se do kampaně v tisku zapojují fondy dnes nejbohatšího Čecha Petra Kellnera PPF. Lákají na 70% výplatu zisku v dividendách a 30% investici zisku do dalšího růstu. K tomu přidávají soutěž o 25 milionů.
Inzerovat začíná také banka Bohemia, která nabízí za svěřenou knížku minimálně 15 000 Kčs, a později vytunelovaný Všeobecný investiční fond Trend, který sází na fotografie zakladatelů - muzikantů Michaela Kocába a Martina Kratochvíla.
Po vytunelování Trendu se o zakladatele zajímala policie, stíhání ale nakonec odložila. V roce 1995 fond převzali lidé kolem společnosti Královéhradecká brokerská a podle obžaloby ho nezákonnými machinacemi připravili zhruba o 1,4 miliardy korun. Soud poslal šéfy fondu za mříže, loni se proti rozsudku odvolali, takže případ není ani po více než 15 letech u konce (více zde).
Reklamy fondů zabraly. Zatímco do konce prosince si lidé nakoupili zhruba jen 600 tisíc kuponových knížek (politici očekávali účast zhruba 2,5 milionu lidí a nechali vytisknout asi 8 milionů knížek), v průběhu ledna už 8 milionů předtištěných knížek nestačilo a musely se narychlo dotiskovat. Do konce ledna se zaregistrovalo celkem 8,5 milionu DIKů.
Ježek se zlobí na spekulanty
Registraci narušují podle novin spekulanti, kteří nabízejí lidem knížky zadarmo pod podmínkou, že budou investovat kupony do jejich fondu. Zmatky kolem registrace vyprovokovávají Tomáše Ježka k prohlášení, že je registraci třeba přerušit a také omezit moc fondů a v případě nekalých praktik jim sebrat licenci.
Klaus je proti přerušení registrace. Podotýká, že lidé se měli zaregistrovat včas. "Velký nepoměr mezi dnešním stavem zaregistrovaných a počtem vydaných knížek však zatím nevyžaduje provést žádná další překotná opatření," vysvětluje Klaus.
Viktor Kožený se stává fenoménem. Za jeden měsíc mu svěřilo své knížky zhruba 200 tisíc lidí. MF DNES mu věnuje rozhovor ve víkendové příloze. Kožený v něm vystupuje suverénně. Stýská si nad malou úrovní znalosti ekonomické terminologie mezi lidmi, ohrazuje se proti spojování svého fondu s nekalými praktikami při shánění DIKů, ohání se spolužáky z Harvardu s věhlasnými jmény (například Waltrem Kohlem, synem tehdejšího německého kancléře) a uvažuje o žalobě na Ježka kvůli narážce na jeho fond o tom, že když přijde na nekalé praktiky fondů, odebere jim šmahem licenci. Do reklamy podle svých slov investoval do té doby desítky milionů korun.
Stresy kolem odložení privatizace pokračují i nadále. Na prvního máje ale vychází na titulní straně MF DNES článek o tom, že ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci předalo Fondu národního majetku poslední privatizační projekt, a první kolo kuponovky se tak může rozjet.
To se také děje a 18. května 1992 mohou lidé zasílat své investiční body do téměř 1 500 akciových společností o celkové hodnotě 299,4 miliardy korun.
