Jejími členy je řada velkých zahraničních investorů, kteří přišli v minulých letech do Česka právě za levnou, ale kvalifikovanou pracovní silou, a nyní stejně jako ostatní zaměstnavatelé žehrají na české marody.
Ze studie vyplynulo, že z každých sto pracovních dní lidé v tuzemských firmách více než týden promarodí, zatímco v zemích Evropské unie jsou doma většinou méně než čtyři dny.
"Paradoxně nejvíc marodí lidé do dvaceti let, tedy ti nejzdravější, ale s nižšími platy," upozornil předseda asociace František Hybner.
Největší nemocnost je u kategorie pracovníků s platy od deseti do patnácti tisíc korun měsíčně, a to je podle průmyslníků právě ta úroveň, při které se vyplatí zůstat doma a pobírat nemocenskou.
Dávky jsou totiž při platu 14 tisíc korun hrubého zhruba stejné jako čistý příjem. "Úroveň sociálního zabezpečení v Česku je tak vysoká, že neexistuje motivace chodit do práce," dodal Hybner.
Firmy mají problém s tím, že musí marody nahradit, a to jim zvyšuje náklady. "Nemocnost v průměru kolem šesti procent znamená, že musíte mít zhruba stejný počet lidí navíc, což jsou zbytečné náklady. Zahraniční investoři to samozřejmě kritizují, protože na to nejsou ze svých zemí zvyklí," říká šéf vládní agentury pro zahraniční investice Czechinvest Martin Jahn.
Z vlastní studie Czechinvestu mezi tuzemskými podniky se zahraničním kapitálem například vyplynulo, že v Plzeňském kraji měly tyto firmy letos měsíčně na neschopence dokonce 14 procent pracovníků. "Musí se to změnit," uvedl Jahn.
Podniky proto chtějí, aby se systém nemocenských změnil. Jeden z prvních návrhů ministerstva práce a sociálních věcí, že by nemocenskou první tři týdny hradili právě sami zaměstnavatelé, je však podle nich neprůchodný.
"Musí se změnit celý systém, který však začíná u toho, že doktoři mají za vypsání neschopenky body, tedy peníze, a navíc se často v souvislosti s vypisováním nemocenských hovoří i o korupci," upozorňuje ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška.
Na reformě nemocenské usilovně pracuje ministr financí Bohuslav Sobotka. Státní pokladna totiž kvůli fingovaným nemocem přichází ročně o miliardy korun.
Průmyslníci se domnívají, že z 31 miliard korun, které se letos marodům vyplatily, bylo až 8 miliard vynaloženo zbytečně.
