Podle ústavních soudců musí berlínská vláda do budoucna získat souhlas členů rozpočtového výboru Spolkového sněmu, než se zaváže poskytnout další garance. To však dále zpomalí reakci eurozóny na dluhovou krizi, upozornila agentura Reuters.
Ústavní soud vynesl verdikt ke dvěma stížnostem skupiny euroskeptiků, podle kterých je finanční pomoc zadluženým státům v rozporu s německým i evropským právem. Jejich žaloby se týkaly prvního záchranného balíku pro Řecko.
"Tento verdikt nesmí být dezinterpretován jako ústavní bianko šek pro další záchranné balíky," zdůraznil prezident soudu Andreas Vosskuhle poté, co stížnosti zamítl. "Vláda je povinna v případech velkých výdajů získat souhlas parlamentního rozpočtového výboru," doplnil následně Vosskuhle.
Joachim Starbatty o pomoci Řecku: Státní dluhy zničí Evropanům úspory |
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble už dříve před posílením role parlamentu v této záležitosti varoval, neboť podle něj pomoc nebude schopna dostatečně rychle reagovat na vývoj na trzích. Ty by tak podle expertů mohly být rozhodnutím soudu minimálně krátkodobě znejistěny.
Nechceme dávat 22 miliard eur z našich kapes
Žalobě pěti euroskeptiků, mezi nimiž je i bývalý profesor ekonomie na univerzitě v Tübingenu Joachim Starbatty, přitom už tehdy spolková ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser-Schnarrenbergerová věstila neúspěch. "Cesta do Karslruhe nebude mít úspěch," řekla listu Passauer Neuen Presse.
Hlavním bodem sporu byla dohoda eurozóny s Mezinárodním měnovým fondem o programu pomoci Řecku. Ta znamenala příslib finanční injekce, v rámci níž měly Atény v následujících třech letech dostat půjčku asi 110 miliard eur (zhruba 2,9 bilionu korun) - osmdesát od zemí platících eurem a zbylých třicet od MMF.
A vůbec nejvíce peněz půjde do bezedných řeckých kas právě z Německa, které má poskytnout zhruba 22 miliard eur. Jenže to se pětici profesorů vůbec nelíbilo.
Loni vytvořený Evropský fond finanční stability (EFFS) disponuje 440 miliardami eur (10,8 bilionu Kč) na případnou záchranu předlužených zemí eurozóny. Letos v červenci se vedoucí představitelé měnové unie dohodli na jeho zvýšení na 780 miliard eur (19 bilionů Kč) a na rozšíření jeho pravomocí. Od roku 2013 má EFFS nahradit trvalý záchranný fond eurozóny, Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
Německý příspěvek původně činil 123 miliard eur. V budoucnu to ale má být 211 miliard eur, tedy nejvíce ze všech členů eurozóny. Placení dluhů za jiné v Německu naráží na stále větší nesouhlas veřejnosti a rozšířený EFFS nechtějí podpořit ani někteří vládní poslanci. Jeho schválení v klíčové zemi eurozóny je tak nejisté.
