Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Naštvaná střední třída na Západě chudne. Ve volbách se to může odrazit

  13:33aktualizováno  13:33
Zatímco průměrné příjmy v některých zemích Evropy klesají, nejbohatší část společnosti bohatne rychleji než zbytek obyvatel. Vyplývá to z analýzy údajů, kterou sestavila americká agentura Bloomberg. Nerovnost v příjmech a nezaměstnanost nahrávají zejména v jižní Evropě protestním stranám, které by v příštích volbách mohly prorazit.

Společenská frustrace otevírá dveře protestním stranám či protestním politickým osobnostem. | foto: Reuters

Podíl majetku, který v hospodářství zemí drží střední třída, se snižuje na všech světových kontinentech. Přestože by to tak z rychle bohatnoucího středu Evropy nemuselo vypadat, podíl výdělků evropských úředníků, učitelů nebo lékařů se v Evropě za posledních 15 let snížil o 6,6 procenta. V USA byl propad mírnější - střední vrstva se ztenčila jen o 2,8 procenta. Globálně se střední třída zmenšila průměrně o 5,6 procenta.

Propast mezi bohatými a zbytkem světa se opět zvětšila, varuje charita

A naopak: bohatí během minulého století bohatli rychleji než ostatní. Reálný příjem (tedy příjem očištěný o inflaci) nejbohatší desetiny populace Země za posledních sto let vzrostl o 412,6 procent. Zbytek populace, tedy 90 procent lidí, si za stejné časové období polepšil pouze o 282,6 procenta, uvedla agentura Bloomberg.

Ekonomická stagnace je nebezpečná zejména pro země jižní Evropy, kde se situaci nedaří stabilizovat. Zatímco v zemích jako je Německo, Francie, Švédsko nebo Nizozemsko průměrné příjmy mírně rostou, v Itálii, Řecku, Španělsku i Portugalsku už od roku 2009 klesají.

Budoucnost jihu Evropy dusí zejména vysoká nezaměstnanost mladých. Zatímco v roce 1998 bylo ve Španělsku bez práce 33,4 procenta lidí mladších dvaceti pěti let, v loňském roce už to bylo neuvěřitelných 45,8 procenta. V Řecku pak činí nezaměstnanost mladých dokonce 48,9 procenta. Přitom průměrná nezaměstnanost mezi mladými lidmi je v Evropě nižší, bez práce je v této kategorii zhruba každý pátý.

Mladí lidé ve Spojených státech sice nemají o práci nouzi, oproti Evropě ovšem musí řešit výši nákladů na vzdělání. V USA zaplatíte na školném za vysokoškolské studium v přepočtu až stovky tisíc korun ročně. Mladým tak nezbývá nic jiného, než si na vysokoškolské studium vzít půjčku. Objem studentských půjček v USA od roku 2003 vzrostl o 387 procent. Nástupní platy absolventů však za stejnou dobu vzrostly jen o 24,7 procenta. Mladí Američané se tak stále více zadlužují, s dluhy začínají kariéru a na jejich splacení mají jen nevalné vyhlídky.

Výsledkem těchto neblahých trendů je, že rodiče mají čím dál větší strach o budoucnost svých dětí. Potvrzují to průzkumy ve většině západních zemí se rodiče domnívají, že jejich děti na tom budou finančně hůř než oni. Ve Francii je to až 86 procent rodičů, v Německu 56 procent, ve Velké Británii má strach z budoucnosti svých potomků 72 procent rodičů.

Miliony uprchlíků zlepší ekonomiku a trh práce EU, tvrdí komise

Při pohledu do budoucna se navíc rýsuje další problém, jehož ekonomické dopady jsou zatím nejasné: migrační krize. Zatímco někteří odborníci tvrdí, že by kvalifikovaná nová pracovní síla mohla stagnujícím ekonomikám prospět, jiní experti upozorňují, že zátěž pro státní rozpočty je příliš vysoká a dopady nepředvídatelné.

Vládám lidé už nevěří

Rozčarování střední třídy má fatální dopad na politiku. Prudce slábne důvěra lidí vůči jejich politickým zástupcům. Podle výzkumů uvedlo v USA pouze 19 procent občanů, že politikům důvěřuje. Pro srovnání: po teroristických útocích 11. září 2001 jim věřilo 54 procent lidí. V západní Evropě je to s důvěrou k politikům podobné: ve Španělsku vládě nedůvěřuje 84 procent, v Itálii a ve Francii 76 procent lidí.

Podle analytiků Bloomberg mohou tato neveselá čísla vysvětlit, proč se v tolika státech voliči odvracejí od tradičních politických stran a dávají důvěru extravagantním, někdy kontroverzním „nepolitikům“, jako je v USA Donald Trump. I v Česku, které je na tom přitom ekonomicky čím dál tím lépe, slaví úspěch „nepolitici“ typu Víta Bárty, Tomia Okamury či Andreje Babiše.

Naštvaná střední třída totiž prostě neví, komu má dát svůj hlas. Tradiční strany voliče zklamaly. Společenská frustrace otevírá dveře protestním stranám či protestním politickým osobnostem. Ty získávají křesla v národních parlamentech a vytlačují tradiční strany.

To vysvětluje, proč v ekonomicky zničeném Řecku získala popularitu levicová strana Syriza a na druhé straně politického spektra získává přívržence i krajně pravicová strana Zlatý úsvit. Ve Španělsku roste popularita levicových Podemos. Ve Velké Británii získává čím dál víc hlasů strana UKIP, která bojuje za vystoupení Velké Británie z EU.

Svět tak sleduje nadcházející volby ve světových velmocích. Letos budou volit Spojené státy a napřesrok Francie a Německo.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.