Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Návrat daně pro bohaté? Poslanci dali šanci návrhu ČSSD

  15:42aktualizováno  15:42

Bohuslav Sobotka (ČSSD) | foto:  Michal Sváček, MAFRA

"Nenajdete v Evropě žádný stát bohatší než my, který by uplatňoval princip rovné daně," přesvědčoval v úvodu předkladatel novely Bohuslav Sobotka (ČSSD) ostatní poslance o tom, že by se měla do Česka vrátit vyšší daň pro bohaté. Argumentoval mimo jiné finanční krizí.

Návrh předpokládá dvě daňová pásma. Lidé s příjmy do 1,2 milionu ročně budou svůj výdělek danit 15ti procenty jako nyní a příjmy nad tuto hranici se budou danit třiceti procenty. Vyšší dani by se tak vyhnuli ti, kteří mají na výplatních páskách sto tisíc korun nebo méně.

K progresivnímu zdanění se nově přiklonil také ministr financí Eduard Janota, který dosud podporoval spíše návrhy blízké ODS. V nedělních otázkách Václava Moravce nicméně upozornil, že vyšší daň pro bohaté nepřinese do pokladny desítky miliard, ale jen zhruba 4 miliardy korun. - více čtěte Janota: musíme přistoupit k progresivnímu zdanění

Sociální demokraté tvrdí, že zavedení rovné daně v roce 2008 nezjednodušilo systém ani nepřineslo očekávané úspory administrativních nákladů. ČSSD má za to, že se daně snižovaly ještě o něco více bohatým.

"Česká republika tak v současnosti má jednu z nejnižších mezních sazeb daně z příjmů fyzických osob a to přesto, že se právem řadí k vyspělým zemím světa, kde je v naprosté většině případů uplatňován systém progresivního zdanění," stojí v důvodové zprávě předkladatelů novely.

Rovná patnáctiprocentní daň z příjmů fyzických osob začala platit od ledna 2008, předtím se daň zvyšovala v závislosti na příjmu. Pokud by s novou úpravou levice uspěla, platila by dvoupásmová progrese od ledna 2011.

Daně pro bohaté v ČR


Do konce roku 1995 bylo v ČR šest daňových pásem, přičemž příjmy přesahující základ daně 1 080 000 Kč byly zdaňovány sazbou nad 40 procent (nejvíce 47 % do konce roku 1993). Daň pro nejbohatší skupinu se postupně snižovala až na 40 procent. Zvyšovala se postupně i výše základu daně pro nejvyšší daňové pásmo. Rok před ukončením daňové progrese, tj. v roce 1997 byla nejnižší sazba 12 % a nejvyšší 32 %.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Od každé z pěti zvolených odrůd chystá vinařství rodiny Vaďurů z Polešovic
Vinaři opouštějí obchodní řetězce, sází na vlastní prodejní cesty

Vinařství se postupně odklánějí od prodeje v supermarketech. Nechtějí pod nátlakem korporací snižovat ceny, ani bojovat v kategorii levných vín s těmi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Kdo ušetří díky Dešťovce na splachování, mohl by zaplatit víc na stočném

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) bude doporučovat Státnímu fondu životního prostředí, aby v novém kole dotačního programu Dešťovka v případě...  celý článek

Plesnivý uzený bok. V potravinách Jany Říkovské inspekce zjistila nevhodné...
Ředěné i plesnivé. Nejhříšnějšími potravinami jsou víno, med či maso

Největšími propadáky v potravinách jsou z pohledu inspekce víno, maso a mléčné výrobky. Medy se na pranýř dostávají jako čtvrtá nejčastější komodita. Zatímco...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.