Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Ekonomika

  • Pátek 22. srpna 2014. Bohuslav

Návrat Němců k marce by měl pro zemi dramatické následky, tvrdí studie

  11:03,  aktualizováno  11:22
Případný návrat Německa od eura k marce by měl pro nejsilnější evropskou ekonomiku dramatické následky. V deníku Die Welt to napsal hlavní ekonom pojišťovny Allianz Michael Heise. O rozpadu eurozóny se někdy spekuluje v souvislosti s dluhovými problémy některých jejích členských států.
(Ilustrační snímek)

Podle posledního průzkumu z počátku června chce staré platidlo zpět 55 procent obyvatel Spolkové republiky. | foto: Reuters

"Není to žádné vyvolávání paniky, když se domníváme, že rozpad měnové unie by vyvolal větší šok než krize (po pádu investiční banky) Lehman Brothers," varoval Heise.

Marku chce zpátky polovina Němců

Podle posledního průzkumu z počátku června chce staré platidlo zpět 55 procent obyvatel Spolkové republiky, což je o devět procentních bodů víc než na podzim. Skoro tři čtvrtiny Němců jsou nicméně přesvědčeny, že euro nynější krizi přežije a bude existovat ještě minimálně několik let.

S případným znovuzavedením marky očekává zvýšení cen o 15 až 20 procent, což by zdražilo i německé výrobky v zahraničí. "To by s sebou přineslo během jednoho roku ztráty exportu až o 20 procent," domnívá se vedoucí ekonom největší evropské pojišťovny.

Němci by se podle něj museli připravit na to, že přijdou o podstatnou část svého současného blahobytu a že ubudou pracovní místa. Do čtyř až pěti let po případném rozpadu eurozóny Heise předpokládá pokles produkce německého hospodářství až o 25 procent.

Německo by podle něj nezůstalo ušetřeno ani konjunkturní a bankovní krize, která by podle očekávání v důsledku konce eura zasáhla evropské země. "Do dvou let po znovuzavedení marky je proto třeba počítat s kumulovaným poklesem hospodářského růstu zhruba o 15 procent," tvrdí Heise. Stará měna by pak podle něj představovala zátěž pro německý export i ekonomiku jako celek také v následujících letech.

Kontroverzní nákupy dluhopisů

Řadě Němců také vadí, že Evropská centrální banka (ECB) nakupuje státní dluhopisy. ECB to dělá s přestávkami od května 2010, aby zmírnila dluhovou krizi. Řadu Němců to ale znepokojuje, protože se bojí ohrožení její nezávislosti a podkopání eura inflačními tlaky, a kvůli kontroverzním nákupům již z vedení ECB odešli dva Němci.

Regionální zástupce německé koaliční Svobodné demokratické strany (FDP) Jörg-Uwe Hahn nadhodil možnost využít článků Evropské smlouvy a podniknout kvůli nakupování dluhopisů proti ECB právní kroky.

"Evropské smlouvy umožňují členským státům žalovat ECB," řekl Hahn, který působí v FDP ve spolkové zemi Hesensko. Dodal, že Berlín by měl uvažovat o podání žaloby proti bance u Soudního dvora EU.

Hahn je ve své straně podle agentury Reuters spíše outsiderem, jeho vyjádření ale dokládá rostoucí znepokojení na německé politické scéně ohledně plánů ECB na razantní, avšak z hlediska jejího mandátu kontroverzní zásahy proti dluhové krizi. Před rozsáhlejšími nákupy dluhopisů ECB o víkendu varoval i sám šéf FDP a spolkový ministr hospodářství Philipp Rösler.

O důrazné zásahy na trhu usilují především vlády Itálie a Španělska, protože výnosy jejich dluhopisů jsou nyní na dlouhodobě neudržitelných úrovních.

Autoři: ,




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.