Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podpora elektřiny z vody je příliš štědrá. Na solární boom však nemá

  8:00aktualizováno  8:00
Kombinace dotace na výstavbu a štědré výkupní ceny dělají z provozu vodních elektráren výnosný byznys. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu je stát vůči provozovatelům příliš štědrý.

Vodní elektrárna | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Zatímco investorům do fotovoltaiky stačilo k milionovým ziskům vhodné načasování a kus pozemku, na který aspoň občas svítí slunce, provozovatelé takzvaných malých vodních elektráren do deseti megawattů to mají složitější. Vhodných lokalit není mnoho, výstavba je technicky náročnější a v cestě jí stojí řada administrativních překážek.

Jak však vyplývá ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), elektřina z vody je i přesto díky štědré kombinaci investiční a provozní podpory výhodný byznys, jehož návratnost se pohybuje hluboko pod zákonem vyžadovanou hranicí 15 let.

NKÚ například upozorňuje, že ministerstvo průmyslu a obchodu podpořilo v roce 2013 téměř stomilionovou dotací výstavbu elektrárny o výkonu čtyři megawatty. I bez podpory by se peníze investorovi projektu v celkové hodnotě 400 milionů korun vrátily za 10,8 roku, díky příspěvku z Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) je však získá zpátky už za necelých osm a půl roku.

Podpora výstavby a výkupní ceny: elektrárny berou dvakrát

Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly nebyl zmíněný projekt zdaleka jediný s velmi štědrou podporou. Ministerstvo průmyslu rozdělilo na projekty obnovitelných zdrojů v rámci OPPI celkem 2,85 miliardy korun, přičemž většina z nich se týkala právě vodních elektráren. Podporu získaly desítky projektů výstavby a rekonstrukcí vodních elektráren v hodnotě od několika stovek tisíc až po čtvrt miliardy korun pro vodní elektrárnu ve Štětí.

Konec solárního boomu

Konec solárního boomu

Vedle investičních dotací může provozovatel profitovat i ze štědrých výkupních cen. Na rozdíl od jiných druhů obnovitelných zdrojů je Energetický regulační úřad pro energii z vody zachovává na poměrně slušné výši. Letos zprovozněná malá vodní elektrárna má nárok na 3 230 korun za megawatthodinu. Pro srovnání: u větrné energie jsou to méně než dva tisíce korun a solární elektrárny spuštěné do provozu po lednu minulého roku nemají podporu žádnou.

Podle Petry Menclové, mluvčí Czechinvestu, který má OPPI na starost, byla při procesu schvalování žádostí posuzována i návratnost. Zadané podmínky však byly dodrženy. „U výběrových kritérií byly dodrženy veškeré platné schvalovací procesy,“ uvádí Menclová.

Jak upozorňuje Kala, pochybení státu v podpoře obnovitelných zdrojů spočívá především v tom, že své kroky nijak nekoordinuje. Zatímco z dotačních programů mohli zájemci čerpat peníze na výstavbu, samotný provoz je lukrativní díky výkupním cenám. Kombinace obojího vytváří nadstandardní podmínky, které u fotovoltaiky měly fatální důsledky.

„Největší vina leží v nekoordinovanosti státních institucí, proti kterým stojí silné skupiny s vlastními ekonomickými zájmy, které umí protlačovat,“ říká Kala.

Za 30 let čtyři miliardy, spočítal NKÚ

Elektrárna ze zprávy NKÚ díky tomu podle propočtu kontrolorů utrží během 30 let téměř čtyři miliardy korun. Ačkoliv úřad detaily k projektům uváděným ve svých zprávách nezveřejňuje, rok zprovoznění i výše poskytnuté dotace by mohly odpovídat elektrárně v Roudnici nad Labem.

Ta patří mezi osm vodních elektráren společnosti RenoEnergie, kterou ze čtyř pětin vlastní bývalý šéf Českého aeroholdingu Miroslav Dvořák. Ten sice upozorňuje, že roudnická elektrárna má výkon o 500 kilowattů vyšší, než uvádí NKÚ, čerpaná dotace však s daty úřadu sedí na korunu přesně.

Podle Dvořáka je však návratnost výrazně delší, než na kolik ji vypočítal úřad. Částka uznaná v rámci OPPI počítá totiž pouze s částí investice určené přímo na vybudování samotné elektrárny. „Vedle toho ale máme i náklady, které nejsou uznatelné. V našem případě to bylo například vybudování umělé slalomové dráhy, kterou jsme museli postavit. Ale také na výkup pozemků, které v rámci programu rovněž nejsou uznatelné. Nemáme žádný projekt, u kterého by byla návratnost kratší než dvanáct třináct let,“ říká Dvořák.

Energie z vody je levnější než ze slunce a vyrobí se ji více

Vedle RenoEnergie patří mezi další významné provozovatele vodních elektráren například polostátní ČEZ nebo společnost Energo-Pro Czech. Veřejně známým majitelem vodní elektrárny je však také třeba bývalý odborový předák železničářů Jaromír Dušek. Vzhledem k omezenému počtu lokalit vhodných pro jejich výstavbu masivní rozšíření podobné tomu u solárních elektráren nehrozí. Možnosti dalšího však stále jsou.

Jak upozorňuje mluvčí Povodí Labe Jana Burianová, je v běhu na tocích Povodí řada projektů soukromých investorů. „Značný počet investorů od svého záměru ustoupí v některé z fází přípravy, s ohledem na podmínky realizace. Z několika desítek záměrů se v konečné fázi realizuje většinou pouze několik staveb,“ dodává však Burianová.

Na rozdíl od fotovoltaiky je energie z vody poměrně efektivní. Malé vodní elektrárny spolykají zhruba čtyři procenta z každoročního balíku 44 miliard korun na obnovitelné zdroje, na konečné produkci zelené elektřiny se však podílejí 14 procenty.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.