Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nebojte se hovězího, prosí zoufalí řezníci

  23:05aktualizováno  23:05
Třetinový až poloviční pokles spotřeby hovězího masa kvůli obavám z nemoci šílených krav, označované zkratkou BSE, donutil české zpracovatele masa k protiútoku. Začali testovat veškeré zpracovávané maso a uvažují dokonce i o reklamní kampani s billboardy na téma: "Jezte hovězí, je zdravé!" Zatím všechno, co má v sobě kousek hovězího, odchází z většiny tuzemských masokombinátů s nálepkou - nezávadné. "Stojí to samozřejmě velké peníze. Za každý test platíme šestnáct set korun.

Při průměrných porážkách sedmdesát kusů týdně to přijde na více než sto tisíc korun," počítá šéf masozávodu Krahulík Pavel Smetana. "Pokud by se ještě objevila slintavka a kulhavka jako v Británii, byla by to pro nás pohroma."

I když každý kus masa, který jde od velkých řezníků, je označen či v případě větších kusů ocejchován, naráží na nezájem obchodníků. V některých supermarketech, které si maso porcují samy, dokonce míchají testované maso s neprověřeným z menší jatek.

"Mám pocit, že obchodníci nechtějí dále vířit vody okolo nemoci šílených krav a jsou rádi, že zákazníci kupují alespoň současné množství," říká jeden ze zástupců masokombinátů, který nechtěl být jmenován. "Teď je na lidech, aby takové označení na mase vyžadovali," říká marketingová ředitelka Kosteleckých uzenin Vlaďka Pivoňková.

"Zvlášť inzerujeme testy na BSE jen u biomasa. V ostatních případech to zákazníkům nijak nesdělujeme a necháváme to na dodavatelích. Máme pocit, že informace o tom, že české maso je nezávadné, už je dostatečně známa z médií," říká mluvčí Aholdu Alice Frišaufová.

Problémy masokombinátů s menším prodejem hovězího se přenášejí dál i na chovatele skotu tím, že od nich odebírají méně zvířat na porážku. Pokud se situace nezlepší a pokles spotřeby hovězího masa bude pokračovat, odhaduje tajemník Agrární komory Jan Záhorka ztráty zemědělců na dvě miliardy korun.

Strach z masa je řádně drahý
Boj masokombinátů proti strachu z hovězího masa nabírá na síle a je stále dražší. Jejich náklady na propagaci zdravého hovězího jdou do milionů korun. "Investice, které jsme museli kvůli testování každého kusu udělat, se vyšplhaly k deseti milionům," potvrdila tento trend Vlaďka Pivoňková z Kosteleckých uzenin, které patří k největším tuzemským výrobcům masa.

Firma musela přibrat nové lidi a vyčlenit skladovací prostory pro maso, které ještě není zkontrolováno. "Testy trvají tak čtyřiadvacet hodin, nejdéle dvojnásobek, a po tu dobu musíme skladovat maso odděleně od ostatního," řekla Pivoňková. Další peníze dávají masokombináty i veterinárním stanicím. "Milion korun jsme poskytli jihlavskému zařízení, kde se BSE testuje, aby mohli nakoupit potřebné vybavení," dodala Pivoňková.

Také Státní veterinární správa potvrdila, že se zvyšuje počet vyšetření. "Do minulého pátku jich bylo skoro třináct set," upřesnil její mluvčí Josef Duben. "Pro tento rok jsme vyčlenili navíc osm milionů korun," dodal.

Aby masokombináty snížily náklady na kontrolu zpracovávaného hovězího, začaly vykupovat co nejmladší maso. "U hovězího do stáří půl roku je podle veterinářů možnost nakažení BSE vyloučena," vysvětlila tento postup mluvčí Masokombinátu Martinov Eva Kijonková.

Tím však zpracovatelé přenášejí část problémů na chovatele. "Masokombináty nyní vykupují mnohem méně hovězího, a když už přece něco koupí, dostáváme zaplaceno až o dvacet procent méně než před pár měsíci," říká předseda Zemědělského družstva Loděnice na Opavsku František Mariánek. Zatímco naprostá většina masokombinátů ještě loni na podzim vykupovala hovězí za ceny okolo 45 korun za kilo živé váhy, nyní se tyto ceny pohybují okolo 33 korun.

"Mnoha chovatelům stárne dobytek, který by jindy už dávno prodali. Za starší a tučnější kusy dostanou mnohem méně peněz," vysvětlil ředitel plemenářského podniku Genoservis v Olomouci Lumír Grussmann.

Masokombináty navíc zvažují, že část nákladů na testování budou účtovat chovatelům. Zemědělci však namítají, že by se o náklady na testování měli dělit nejen oni a výrobci, ale i obchodníci a stát. Majitel dvou zemědělských farem Josef Frančák z Guntramovic tvrdí, že tržby kvůli malému zájmu o hovězí maso poklesly v posledních týdnech o čtyřicet procent. "Zaměstnával jsem deset lidí, ale už jsem musel dva propustit a další dva budou muset odejít," říká Frančák.

Kvůli vysokým nákladům dokonce někteří zpracovatelé uvažují o tom, že porážky hovězího zruší. "Už jsme stáli před rozhodnutím zavřít jatka úplně. Máme totiž ještě i drůbeží a vepřovou výrobu. Ale rozhodli jsme se zatím pokračovat," říká Pivoňková.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příliš výjimek a chyby úředníků, kritizuje NKÚ správu daní z příjmů

Správa daně z příjmů fyzických osob je nepřehledná a složitá pro plátce i úřady. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
COOP tlačil na dvě stě dodavatelů. Poškození mohou žádat „bolestné“

Společnost COOP Centrum družstvo, která zajišťuje nákup pro tisíce družstevních prodejen v Česku, tlačila na více než dvě stě dodavatelů, aby plošně snížili...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.