Nečas to řekl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Jeho oponent, šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, namítal, že při prohloubení krize v eurozóně nedává urychlení snižování schodků veřejných financí ekonomický smysl.
"Ty schodky směrem k vyrovnaným rozpočtům budeme snižovat ještě razantněji, než je teď v konvergenčním plánu, prostě proto, abychom se vyhnuli jakékoliv úvaze, že bychom se mohli stát součástí nějakého dominového efektu, který by postupně do sebe nabíral další země," uvedl Nečas.
Podle Sobotky by zrychlení škrtů mělo na ekonomiku negativní vliv. "Nedomnívám se, že by Česká republika byla v hledáčku ratingových agentur v souvislosti s tím, že dojde k řeckému bankrotu."
DPH by byla 19 procent...
O případném zvyšování nepřímých daní je Nečas v případě krizového vývoje v eurozóně ochoten diskutovat. Záleželo by na skutečných dopadech krize do české ekonomiky. "Například DPH by nebyla 17,5, ale 19 procentních bodů," uvedl premiér jako možnost.
Na začátku června poslanci schválili zákon o postupném sjednocení DPH na 17,5 procenta v roce 2013. Od ledna příštího roku se spodní sazba, která platí třeba na potraviny, léky, veřejnou dopravu nebo knihy, zvedne na 14 procent. (čtěte Kalousek protlačil vyšší DPH. Ženete zemi do chudoby, volal Rath)
Plány ČRschodek vs. HDP pozn. k zařazení do procesu přistoupení k euru je nutné mít schodek nižší než 3 procenta HDP. |
Sobotka by podporoval spíše progresi ve zdanění občanů a vyšší zdanění firem. "Zvyšování nepřímých daní, to musíme skutečně odmítnout jako sociální demokracie, protože není možné zase ten problém vlády přenést na výdaje středně- a nízkopříjmových domácností."
Problémy v eurozóně se prohlubují. Větší problémy mohou přijít v případě, že Řecko zbankrotuje. To by mohlo znamenat částečné škrtnutí dluhů, které tato země má vůči svým zahraničním partnerům. Zástupci eurozóny se snaží dohodnout, zda pro Řeky uvolní další finanční pomoc. První pomocný balík z loňska v objemu 110 miliard eur totiž zemi nebude stačit.
