Plynovod Gazela omezí nejistotu dodávek ruského plynu do Česka přes Ukrajinu. Ilustrační snímek.

Plynovod Gazela omezí nejistotu dodávek ruského plynu do Česka přes Ukrajinu. Ilustrační snímek. | foto: Martin Polívka, MF DNES

Závislost na dodávkách plynu přes Ukrajinu končí. Nečas spustil Gazelu

  • 28
Český premiér Petr Nečas zahájil spolu se zástupci Německa a Ruska provoz 166 kilometrů dlouhého plynovodu Gazela, který vede ze severu na západ Čech. Díky stavbě za deset miliard korun není Česká republika závislá na vztazích Ruska a Ukrajiny.

Vysokotlaká linie, která vede z Mostecka na Tachovsko, napojila Česko na zemní plyn z nových ruských zdrojů, který do Evropy proudí plynovodem Nord Stream vedeným po dně Baltského moře. Rourami o průměru 1,4 metru, jejichž životnost je až 100 let, bude ročně protékat až 30 miliard metrů krychlových plynu, což je zhruba 3,5násobek spotřeby Česka.

Uvedl to Radek Benčík, jednatel NET4GAS, která byla investorem největší současné energetické stavby v ČR. Investice by se měla společnosti vrátit za deset let.

Trasa plynovodu Gazela (čárkovaně)

Stavba zakončila obří rusko-německý projekt Nord Stream. Gazela, která také spojí plynovody Opal na severu Německa a Megal na jihu, je na čtyřech místech propojena s českou přepravní soustavou, a má tak strategickou roli v případě přerušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu, což se stalo v roce 2009, a také přes Bělorusko.

"Jde o úplně novou trasu s velkou kapacitou, která se stane trasou hlavní. Nyní už se pro dopravu plynu do Česka z větší části využívá Opal než tranzit ze Slovenska," uvedl manažer projektu Pavel Nesládek. Soustava plynovodů může dodávat plyn oběma směry, tedy z Německa do i z ČR a na Slovensko.

Gazela, jejíž stavba byla zahájena předloni v říjnu, začíná v Brandově na Mostecku a končí v Přimdě na Tachovsku. V Plzeňském kraji má délku téměř 90 kilometrů. Třetinu stavby, většinou v Ústeckém kraji, stavěl český Plynostav a ruský Strojtransgaz, zbytek belgicko-rakouské konsorcium Denys-Alpin. Gazela kříží 66 silnic, 13 železnic a 51 toků. Hmotnost 9 500 osmnáctimetrových trubek o tloušťce 18 až 26 milimetrů je 120 000 tun, dvanáctkrát více než váží Eiffelova věž.

Podobná stavba byla v Česku podle Nesládka k vidění naposledy v roce 1985 při dokončování tranzitního plynovodu z východu na západ. Na stavbě Gazely, rozdělené do třech úseků, se pohybovala až tisícovka montážníků a v hlavní stavební sezoně až 400 těžkých mechanismů.

Nejsložitější bylo podle Nesládka tříleté jednání s 1 035 vlastníky asi 3 000 pozemků. Museli souhlasit s trubkou pod zemí a umožnit přístup, pokud by se na linii něco stalo. Jen desítky pozemků musel NET4GAS vykoupit. Jsou to plochy pod trasovými uzávěry rozloženými po 20 kilometrech a pozemky, jejichž majitel neuzavřel smlouvu o věcném břemenu.

,