"Mám rád ten stav, kdy se tvoří něco nového, kdy dostanete prostor uskutečňovat věci jinak a lépe," řekl nedávno čtyřicetiletý ekonom Lašák.
V ČSA mu ani nezbývá nic jiného, než aby dělal věci především lépe. Jeho hlavním zadáním je vyvést ČSA z loňské ztráty přesahující 300 milionů korun, do níž se firma propadla po předloňském stejně vysokém zisku, a připravit ji na privatizaci.
"ČSA jsou v druhém roce transformace a ta musí a bude pokračovat. V průběhu následujících tří měsíců budeme analyzovat dosavadní výsledky všech projektů, podíváme se na ně přes čísla a strategii potvrdíme nebo upravíme," říká Lašák, jak chce ČSA dostat do zisku.
Vedení firmy podle něj už loni udělalo opatření k zastavení ztrát, která se projeví letos. "Na druhé straně je vždy možné udělat efektivní rychlá opatření, která přinesou takzvané quick wins a na ta se v první fázi také zaměříme. Nebudeme jen stát a čekat na výsledky analýz. Budeme pracovat, a to velmi tvrdě," slibuje Lašák.
Druhý úkol - připravit podnik na prodej - není pro Lašáka neznámou. Před pár lety byl členem krizového týmu, který rok a půl připravoval na prodej Komerční banku. V té pracoval nejdéle ve své kariéře, celkem 11 let.
"Samozřejmě, že zisková společnost se prodává lépe než ta, která ztrácí trhy. A to je úkol pro management," říká ke své strategii v ČSA s tím, že rozhodující je navíc vždy způsob prodeje a jeho načasování. "To je ale v kompetenci vlastníka," dodává.
Majitelem ČSA je stát, způsob ani termín prodeje aerolinií však zatím vláda neurčila.
Lašák tvrdí, že od 5000 zaměstnanců a dvou stovek manažerů ČSA očekává "plné pracovní nasazení a možná ještě trochu víc".
K otázce, zda bude chtít otevřít diskusi o poměrně vysokém růstu platů pilotů o 15 procent ročně, který určuje kolektivní smlouva do roku 2007, říká: "Doufám, že najdeme rezervy, díky kterým bude společnost schopna dodržet podmínky kolektivních smluv".
Lašák chce do ČSA přivést nové manažery, zatím však podle svých slov "nemá žádný tým externích spolupracovníků", se kterými by aerolinie vedl. Nejdříve chce zalovit v řadách ČSA.
"Pokud by přicházel někdo zvnějšku do ČSA, bude to chvíli trvat. Nemám zájem o nezaměstnané manažery. A ti, o které bych případně zájem mohl mít, se nejprve musí vyvázat ze svých dosavadních závazků a povinností. Chci získat do svého týmu jen ty nejlepší, kteří jsou špičkou ve svém oboru," prohlásil.
Dosavadní Lašákova kariéra byla trochu jako na houpačce. Po prodeji Komerční banky se vyšvihl na generálního ředitele nově budované eBanky vlastněné největší českou finanční skupinou PPF.
Potom měl jít pro Kellnerovu společnost budovat novou banku do Ruska, ale nakonec se s firmou nedohodl na penězích. Mezitím prý dostal dvakrát nabídku jít do představenstva energetické firmy ČEZ.
"Napotřetí jsem tedy výzvu Martina Romana (šéfa ČEZ) přijal," prohlásil nedávno v podnikovém časopise ČEZ. V ČEZ měl na starosti rozdělení firmy na výrobní a obchodní část a podle vedení firmy svůj úkol splnil.
Kromě zkušenosti pro něj působení v ČEZ znamená také pohádkové příjmy. V současné době se díky motivačnímu akciovému programu snad nenajde lépe placené manažerské místo, než je právě představenstvo ČEZ.
Lašák byl jeho členem od září 2004 a podle expertních odhadů si na prodeji akcií z motivačního programu může vydělat kolem 160 milionů korun. Kromě toho jeho roční plat v ČEZ včetně odměn, pojistek či nákladů na auto dosahoval zhruba čtyř milionů ročně. Plat Lašákova předchůdce v ČSA se odhadoval na necelé 2,5 milionu korun ročně.