Bohatší lidé budou živit stát řízený pravicovou vládou ještě více než loni. To je negativní stránka růstu platů, který letos valná většina společností plánuje na pět procent. Desítky tisíc lidí kvůli tomu zaplatí více na daních.
Zaměstnanci letos odvedou podle vládních odhadů do státní pokladny jen na dani ze svých výdělků celkem 122 miliard korun, což je o deset miliard více než loni. Vyplývá to z čerstvých odhadů ministerstva financí. A to se nezměnilo nic, daně jsou stejné jako loni, od dvanácti do 32 procent podle výše výdělku.
GRAFIKA: Kolik Češi zaplatí na daních z výdělků
S tím, jak rostou platy, se lidé posouvají do vyšších daňových pásem. Letošní rok je to vidět zvlášť dobře. Skupinka nejbohatších, kteří platí nejvyšší daně a které má každý ministr financí nejraději, se významně rozšiřuje. Loni bylo v kolonce s příjmy nad 31 500 korun sedm procent zaměstnanců, letos už jich bude devět procent.
Z celkového počtu zaměstnanců to dělá 430 tisíc lidí, to je bezmála o sto tisíc lidí více než loni. Jak vyplývá z odhadů ministerstva financí na letošní rok, tito zaměstnanci naplní státní kapsu daní z příjmů ze třetiny.
Bohatnou i chudší
Ubývá i lidí, kteří platí na daních nejméně. Nejnižší daň z příjmu, tedy tu dvanáctiprocentní, platí lidé se mzdou do 11 500 korun hrubého. Jejich počet se proti loňsku smrskl o 300 tisíc.
Kdyby rostla minimální mzda i nadále podobným tempem jako dosud, kolem roku 2011 už nebudou žádní zaměstnanci, kteří by platili pouze nejnižší, dvanáctiprocentní daň.
Ve skutečnosti jsou daňové odvody u hůře placených zaměstnanců ještě menší. Stát jim k dani připlácí 600 korun a dalších pět set korun na každé dítě. Takže například člověk se dvěma dětmi začíná platit daně až od hrubého výdělku čtrnáct tisíc korun.
Právě hůře placeným zaměstnancům a rodinám s dětmi pomohla minulá vláda Jiřího Paroubka, když před volbami snižovala daně. Horní hranice vysoké daně se neměnila, je stejná už šest let.
Stačí se k ní přiblížit, dostat jeden rok přidáno a stát strhává z jeho výdělku více. Například svobodný člověk s platem třicet tisíc korun hrubého pošle státu 4200 korun měsíčně jen na dani z příjmu. Když dostane přidáno pět tisíc, spadne do nejvyšší sazby a daň mu spolkne dalších 1300 korun.
Světlejší zítřky může pro lépe vydělávající zaměstnance představovat vznikající vláda. ODS s KDU-ČSL a Stranou zelených by rády sjednotily čtyři sazby daně do jediné - mezi 17 a 19 procenty. To by znamenalo významnou úlevu pro ty lépe placené.
Politici však ještě neřekli "B" svého plánu. Tedy jaké by byly slevy z daně, aby jednotná sazba nepoškodila ty, kdo nyní zdaňují méně. Socialisté jsou proti tomu, aby se lidem s vyššími příjmy ulevovalo. "Veřejné rozpočty si daňové úlevy pro bohaté nemohou dovolit. Zvýšilo by to deficit. Ve většině zemí EU, ale i v USA a Kanadě platí bohatí mnohem vyšší daně než u nás včetně vysokých majetkových daní," říká bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka.
Půlka platu patří státu
Daně skutečně nejsou v evropském srovnání v Česku nejvyšší. Daňová expertka Jana Bartyzalová z poradenské společnosti KPMG však připomíná, že mzdy zatěžují i další odvody státu. "Samotná daň z příjmu se může zdát jako přijatelná. K ní je však třeba přičíst 12,5 procenta odvodu zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění, což znamená zatížení příjmu celkem 44,5 procenta," říká.
Navíc zaměstnavatel odvede z mezd dalších 35 procent na sociální a zdravotní pojištění. "To vůbec není málo a určitě existuje řada firem, pro které zejména neexistence stropu na sociální a zdravotní pojištění znamená příliš velkou zátěž, a tudíž hledají alternativy, které jsou pro ně výhodnější," dodává Bartyzalová.
