Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejbohatší rodiny se drží v sedle

  0:04aktualizováno  0:04
Kdysi se o někom, kdo má hodně peněz, říkávalo, že je bohatý jako Rothschild. To však už neplatí. Kdybychom vzali za základ žebříček nejbohatších rodin světa, mělo by se spíše říkat "bohatí jako Waltonové". Dědicové Sama Waltona, zakladatele největšího obchodního řetězce na světě Wal-Mart, totiž podle posledních údajů z pravidelně sestavovaného žebříčku amerického čtrnáctideníku Forbes vlastní dohromady majetek v hodnotě 85 miliard dolarů.

Rothschildové jsou tedy s majetkem kolem pěti miliard oproti nim "úplní žebráci".

Čtyři děti a vdova Waltonová mají každý přibližně 17 miliard dolarů, což každému z nich stačí na umístění v první patnáctce nejbohatších lidí světa. Hned za jmény jako Bill Gates, Larry Ellison nebo Paul Allen, kteří své majetky vydělali díky boomu nových technologií.

Je tedy vidět, že ačkoliv v ekonomice začíná více a více platit, že přežije jen ten nejsilnější, a firmy se proto spojují a pohlcují navzájem, stále existují rodinná impéria, která svým bohatstvím a vlivem tomuto tlaku dokážou odolávat.
Současná nejmocnější rodinná impéria začaly vesměs budovat již minulé generace.

Platí to jak pro Waltonovy, tak i pro sourozence Marsovy nebo pro rodinu majitele mediálního impéria Cox Enterprises či dědice farmaceutického kolosu Roche. Typickým příkladem impérií budovaných celá desetiletí jsou však zejména Agnelliové v italském Fiatu a Wallenbergové, kteří jsou šedou eminencí švédské ekonomiky.

V první patnáctce nejbohatších rodin lze nalézt i sourozence Thea a Karla Albrechtovy, kteří společně založili řetězec obchodů s potravinami Aldi, nebo Gada a Hanse Rausingovy ze Švédska, kteří z otcovy malé firmičky Tetra Laval vybudovali impérium na výrobu papíru a obalů.

Firmy, jež budovaly generace otců a dědů, se nyní jejich potomci snaží udržet v rukou rodiny, i když je to stále těžší. Podobá se to situaci před několika stoletími, kdy si někdejší šlechta také snažila udržet svůj majetek a bránila se jeho prodeji, i když by to pro ni bylo finančně výhodnější.

Rodiny vesměs přišly k penězům v jednom oboru, kde dokázaly vybudovat tak velký kolos, že se nemusí bát pohlcení konkurenty. Řetězec obchodních domů Wal-mart tak dominuje světu, obdobně zaměřený Auchan rodiny Mulliezových ovládá Francii a potravinářské prodejny Aldi zase kralují Německu. Hoffmannům, Öriům a Sacherům patří významný podíl ve farmaceutickém kolosu Roche, bratři Kwokovi ovládli v Hongkongu trh s nemovitostmi, Latsisové patří k několika málo rejdařským rodinám v Řecku.

Typickým příkladem prosazení se v jednom oboru jsou některé automobilky. Čtyřicet procent hlasovacích práv v americkém Fordu stále drží následníci zakladatele této automobilky Henryho Forda. Jeho pravnuk Bill Ford dokonce zastává funkci předsedy představenstva.

Stejně na tom je rodina Peugeotů, ovládající ve francouzské firmě 37 procent. Významné podíly a funkce ve vedení zastávají i Piëchovi, dědicové zakladatele automobilky Porsche, stejná je i situace v jihokorejském Hyundai Motor či v německém BMW, kde má stále rozhodující slovo rodina Quandtů.

Podobně ovládá prostřednictvím svých investičních společností přes 30 procent akcií v italském Fiatu i klan Agnelliů, potomků zakladatele Giovanni Agnelliho. Nynější hlava rodiny Gianni Agnelli denně konzultuje své názory s výkonnými šéfy Fiatu.

Agnelliové navíc nejsou jen Fiat, vyrábějí zemědělské stroje, dodávky, působí v pojišťovnictví, železničních systémech, letectví a mají vydavatelství a tiskárny.
Jejich vliv na ekonomiku a politiku je díky tomu velmi silný.

Obrovský vliv na hospodářství své země mají i švédští Wallenbergové, kteří své impérium začali budovat již před sto padesáti lety. Jejich firma totiž drží významné podíly v takových kolosech, jako je výrobce mobilních telefonů Ericsson, farmaceutická firma AstraZeneca, automobilka Saab, která se podílí mimo jiné i na výrobě letounů Gripen, nebo strojírny Atlas Copco. Donedávna jim patřil i výrobce nákladních aut Scania, svůj podíl však prodali Volvu.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Horálek a Mléčná dráha v poušti Atacama.
Za expedici utratím i sedmdesát tisíc, říká lovec zatmění Slunce

Fotograf, spisovatel, cestovatel a astronom Petr Horálek (31) má poněkud dražší koníček. Žádné úplné zatmění Slunce mu neunikne. Cestuje po celém světě a fotí...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka při tiskové konferenci na Úřadu vlády (14. června 2017)
Je to populismus, kritizují ekonomové Sobotkovo lobbování za vyšší mzdy

Zaměstnavatelé považují snahu premiéra Bohuslava Sobotky vyzvat francouzské a rakouské nejvyšší představitele ke zvyšování mezd českým pracovníkům za...  celý článek

(Ilustrační foto;)
Češi spotřebují víc elektrické energie. Produkci táhne uhlí

Češi v letošním prvním pololetí spotřebovali 31 terawatthodin (TWh) elektřiny, proti stejnému období loni o 3,2 procenta více. Meziročně o 2,5 procenta na 44,5...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.