Co do počtu skončili druzí Poláci s patnácti zástupci a třetí až čtvrtí Ukrajinci a Rumuni se sedmi byznysmeny, kteří se do žebříčku probojovali. Následují Srbsko se šesti, Bulharsko třemi a Chorvatsko, Lotyšsko a Česko se dvěma zástupci. Nikoho v první stovce nemají Slováci ani Maďaři. Majetek jejich nejbohatších nestačí.
Podle polského ekonomického týdeníku Wprost, který ve spolupráci s MF DNES a dalšími médii přehled stovky nejbohatších lidí ze zemí postkomunistického bloku připravil, má zmiňovaná stovka lidí celkem majetek ve výši 147,6 miliardy dolarů.
Bohatí dál bohatnou
Majetek stovky nejbohatších lidí světa je skoro desetinásobně vyšší, tedy 1037,8 miliardy dolarů.
Žebříček, který Wprost sestavuje již několik let, vykazuje podobný trend jako srovnatelné světové přehledy: bohatí dále bohatnou. Zatímco loni činil majetek padesátky nejmajetnějších Středoevropanů 86,5 miliardy dolarů, letos je to již o 41,6 miliardy dolarů více, 128,1 miliardy dolarů.
Kremelské seznamy
Růst majetku miliardářů z postkomunistického bloku se dá vysvětlit hlavně růstem cen surovin, jako jsou ropa, železná ruda či nikl, na světových trzích. Právě firmy na jejich těžbu a zpracování jsou zdrojem majetku ruských oligarchů v čele přehledu. I proto autoři svému žebříčku s nadsázkou říkají "kremelský seznamů".
Kdo je zadobře s aktuálním prezidentem Ruska, bývá v žebříčku hodně nahoře. A naopak.
KELLNER A BABIŠ MEZI ELITOUV první stovce nejbohatších z Východu jsou dva Češi
Mezi stovkou největších boháčů ze zemí bývalého komunistického bloku jsou i dva zástupci z Česka: podnikatelé Petr Kellner a Andrej Babiš. Vyplývá to z průzkumu, který ve spolupráci s MF DNES a dalšími médii regionu provedl polský ekonomický týdeník Wprost. Ačkoliv o zařazení například Kellnera mezi nejbohatší světové miliardáře uvažuje americký časopis Forbes, čeští zástupci se v žebříčku sestaveném týdeníkem Wprost na předních příčkách neumístili.
Petr Kellner, jehož majetek se odhaduje na 1,2 miliardy dolarů, skončil v rámci východní Evropy třiatřicátý. Andrej Babiš, který se narodil na Slovensku, ale již několik let má české občanství a sám sebe považuje za Čecha, se s majetkem 600 milionů dolarů, umístil na 66. místě. Slováci nemají mezi stovkou nejbohatších lidí ze střední a východní Evropy žádného svého zástupce. Podobně se mezi stovku neprobojoval ani nikdo z podnikatelské elity v Maďarsku.Svědčí o tom i příklad Michaila Chodorkovského, který z první příčky v předchozích letech letos klesl až na 71. místo. Jeho majetek se během jeho pobytu ve vazbě, kam se dostal kvůli údajným dluhům na daních, ztenčil z téměř 20 miliard na 500 milionů dolarů.
Mezi miliardáři střední a východní Evropy, kteří svůj majetek často založili na bouřlivé a často neprůhledné privatizaci po rozpadu bývalého komunistického bloku, jsou jen dvě ženy.
Obě přišly ke svému bohatství téměř náhodou. Nejbohatší Středoevropankou je Ruska Jelena Baturinová s majetkem 1,5 miliardy dolarů ve formě kontrolního podílu ve velkoobchodním holdingu Inteko. Baturinová je manželkou moskevského starosty Jurije Lužkova.
Druhou ženou v žebříčku je vdova po bulharském podnikateli Darina Pavlovová s majetkem 350 milionů dolarů.
1. Nejbohatší Rus: Roman Abramovič. 15 mld. USD
Po pádu Michaila Chodorkovského z výšin až do vězeňské cely je nejbohatším Rusem další ropný magnát - Roman Abramovič. V dětství osiřel a vychovávali ho příbuzní. Nedokončil vysokou školu a začal podnikat. První majetek získal díky „šedému“ obchodování s ropou. Ale miliardářem je až od okamžiku, kdy se stal chráněncem ruského magnáta Borise Berezovského v dobách prezidentování Borise Jelcina. Dobré vztahy s Jelcinem Abramovičovi a Berezovskému umožnily koupit výhodně ropný koncern Sibněft. Když se časy změnily, k moci se dostal prezident Putin, Berezovskij uprchl ze země a prodal svůj podíl v Sibněftu Abramovičovi. Ten následně získal i podíly v dalších ruských podnicích, hlavně ve farmacii a strojírenství. I Abramovič však raději z Ruska odjel a většinu svých podílů (kromě Sibněftu) rozprodal. Žije v Británii, kde koupil fotbalový klub Chelsea a několik nemovitostí na nejlepších londýnských adresách.
12. Nejbohatší Ukrajinec Ihor Kolomojski 2,8 mld. USD Mluví se o něm jako o skutečném vítězi oranžové revoluce na Ukrajině. Při výměně vládnoucích elit o nic nepřišel, jeho majetek se naopak ještě rozrostl. Začínal tak, že založil Prywatbank, která se stala největší bankou na Ukrajině a vyvinulo se z ní vlivné finanční impérium. Kolomojski je na Ukrajině významným hráčem v palivovém sektoru, průmyslu a chemii . Podniká i v Rumunsku, Polsku a v Rusku. Do jeho impéria patří i osm firem sídlících v daňových rájích na Kypru a Panenských ostrovech.
20. Nejbohatší Polák Jan Kulczyk 1,8 mld. USD První milion dolarů získal tento absolvent práv a ekonomie od otce. Firmu si založil v roce 1981 a o deset let později byl jeho Kulczyk Holding největší soukromou finanční skupinou v Polsku. Kromě aktivit v polském ropném průmyslu, pivovarnictví, finančnictví, telekomunikacích a automobilovém průmyslu má Kulczyk podíl i v maďarském ropném kolosu MOL.
30. Nejbohatší Srb Miroslav Miskovič 1,4 mld. USDŠedesátiletý Miskovič do roku 1990 pracoval v chemičce v Kruševacu, o rok později založil společnost Delta, z níž vyrostl finanční holding s obratem přes miliardu dolarů ročně. Podniká v mnoha různých oborech - od bankovnictví přes maloobchod (řetězec supermarketů Maxi či hypermarketů Tempo) až k zastupování značek automobilů Fiat, Alfa Romeo, Lancia, pneumatik Michelin, sportovních oděvů Nike či kosmetiky Nivea. Vlastní i nemovitosti a asi 2000 hektarů půdy. V roce 2001 byl unesen a propuštěn až po zaplacení výkupného 2,5 milionu eur.
33. Nejbohatší Čech Petr Kellner 1,2 mld. USD
46. Nejbohatší Rumun Dragan Konstantin 850 mil. USD Skoro devadesátiletý profesor práv emigroval v roce 1938 do Itálie, kde po deseti letech pobytu začal podnikat v obchodě s plynem. Jeho společnost ButanGas je dnes distributorem plynu v deseti zemích, v rodném Rumunsku ovládá třetinu místního trhu. Své aktivity nemá jen v plynárenství - patří mu tiskárny FED Print či televizní stanice Europa Nova. V rodném městě Lugoj vybudoval Evropskou univerzitu. Je označován za filantropa, ale zároveň dokáže vzbuzovat kontroverze. Například svým nacionalismem a tím, že prosazuje rehabilitaci maršálka Iona Antoneskua, spojence Němců ve druhé světové válce.
84. Nejbohatší Litevec Valerijs Kargins 400 mil. USD Čtyřiačtyřicetiletý Kargins je spoluzakladatelem a jedním z hlavních akcionářů finanční skupiny Parekss, která dominuje finančnímu sektoru v Pobaltí. Kargins vlastní 43 procent akcií Parekss Banky, jež ovládá množství firem zaměřujících se na pojišťovnictví, leasing, faktoring či důchodové a investiční fondy v Pobaltí, Rusku, Bělorusku a na Ukrajině. Peníze na založení banky Valerijs Kargins získal v 90. letech, kdy dostal jako jeden z prvních v Sovětském svazu licenci na obchod s valutami a na několik měsíců měl v Litvě faktický monopol.
89. Nejbohatší Chorvat Ante Vlahovič 360 mil. USD Chorvatský král tabáku je hlavním vlastníkem jedné z největších a nejbohatších chorvatských firem - tabákového koncernu Adris Grupa. Přestože výroba a prodej cigaret tvoří 80 procent zisků skupiny, chce se Vlahovič čím dál tím více orientovat i na jiné obory, hlavně na cestovní ruch. Jedna z dceřiných firem jeho koncernu, Adria Resorts, ovládá hotely, apartmány a kempinky s kapacitou zhruba 34 tisíc lůžek. O jednu z jeho továren na výrobu cigaret, Tvornica Duhana Rovinj, mají zájem dva nadnárodní koncerny - BAT a Philip Morris, jež jsou ochotny zaplatit až 1,2 miliardy dolarů. V loňském roce akcie Adria Grupa patřily k nejvýnosnějším titulům na záhřebské burze - vzrostly o 23 procent, což mělo za následek výrazný nárůst majetku tohoto vášnivého sběratele umění.
týdeník Wprost, MF DNES a další deníky
