V úterý ráno po příjezdu vlaku metra do stanice Schönhauser Allee v Berlíně nejspíš přišel řadě cestujícím na mysl charakteristický perfektně zastřižený knírek odborového předáka Clause Weselského.
A zřejmě nejen jim, ale stovkám tisíc dalších cestujících po celém Německu, kteří museli kvůli probíhající stávce strojvůdců vstávat do zaměstnání o hodiny dřív, složitě se přepravovat náhradní dopravou, trčet v zácpě na předměstích nebo se jako na Schönhauser Allee mačkat v přeplněných vagónech metra, které muselo pojmout stovky tisíc cestujících navíc. Ti by totiž za normálních okolností využili místo metra příměstskou dráhu S-Bahn, jejíž strojvůdci se do stávky rovněž zapojili.
Přitom by mohli být cestující z Schönhauser Allee v podstatě v klidu. Na rozdíl od lidí, kteří nastupovali o zastávku dále, se jim do vagonů podařilo ještě dostat a navíc si celou akci už několikrát nacvičili. Strojvůdci stávkovali během posledních měsíců už několikrát, naposledy před dvěma týdny. Tenkrát se situace hned následující den vrátila do normálu. Nyní však železničáři pod Weselského vedením chtějí stávkovat až do neděle. Pokud svým výhrůžkám dostojí, čeká Německo nejdelší stávka na dráze v novodobé historii.
Odboráři proti sobě poštvali řady Němců
Zatímco v minulosti nemalý počet lidí s požadavkem na zvýšení mzdy sympatizoval, i když byl vykoupen občasným zastavením vlaků, četné stávky z poslední doby jejich názor mění. Reprezentativní průzkum, co si Němci myslí o požadavcích strojvůdců, neexistuje. Řada médií však spustila na svých stránkách ankety, ve kterých čtenáři mohli vyjádřit svůj názor. Číselné výsledky se liší, ze všech však vychází, že většina Němců nemá pro strojvůdce pochopení. Od 55 do 80 procent lidí ji odmítá.
Málokdo v nepřehledném sporu mezi Deutsche Bahn (DB) a Odbory německých strojvedoucích (GDL) přitom vůbec tuší, co odboráři požadují. „Ptám se, rozumí vůbec ještě někdo, co se to na dráze děje?“ reagoval v pondělí rozhořčeně německý ministr hospodářství Siegmar Gebriel. Oficiálně bojuje GDL za zvýšení mezd o pět procent a zkrácení pracovní doby o hodinu na 38 hodin týdne, na což DB reagovala poměrně velkorysou nabídkou na zvýšení mezd o 4,7 procenta.
To však odboráři odmítli. Nejen podle Gebriela je totiž pravým důvodem probíhající stávky boj o vliv mezi jednotlivými odborovými svazy a touha po moci Weselského organizace. GDL chce totiž bojovat nejen za platy strojvůdců, jejich zájmy hájí z logiky svého názvu. Svaz chce mluvit i za průvodčí a další profese na železnici, které však dnes spadají pod výrazně větší odborový svaz EVG.
Pokud by na to vedení drah přistoupilo, zaměstnanci stejných profesí by v důsledku toho měli rozdílné platové podmínky. Podle toho, ke kterému svazu by se hlásili. A to DB důsledně odmítá.
Na GDL nyní tlačí především čas
Ve Spolkovém sněmu čeká na projednání zákon, podle kterého by v budoucnu mohly vyhlásit stávku už jen ty odborové svazy, které mají v podniku většinu. I když návrh obsahuje řadu nejasností, moc menších svazů zastupujících jen určitou skupinu zaměstnanců jako je GDL by výrazně omezil. Aby v budoucnu nehráli jen druhotnou roli, musí strojvůdci dosáhnout svým požadavkům ještě před začátkem léta, kdy by měla novela vstoupit v platnost.
Pro Deutsche Bahn přitom už jeden den výpadku osobní dopravy znamená nenapravitelnou ztrátu reputace. A to v době, kdy se pro ní stávají stále silnější konkurencí provozovatelé dálkových autobusů. Ti jsou tak jedněmi z mála vítězů aktuální situace.
Vedle osobních vlaků však stojí i nakládání doprava. A je jen otázka několika dní, než německému průmyslu - především automobilkám - dojdou součástky a budou muset zastavit výrobní linky. „S pokračujícím trvání stávky poroste počet podniku, které budou muset omezit nebo zastavit produkci,“ citoval server Spiegel Online prezidenta Svazu německých zaměstnavatelů Ingo Kramera.
Podle propočtů Institutu pro německé hospodářství Köln přinese od třetího dne stávka ztrátu až 100 milionů eur denně, tedy zhruba 2,75 miliardy korun. Vedle automobilového dopadne stávka hlavně na ocelářský a chemický průmysl.
